[cstex] Správně česky

Jiří Rybička rybicka at mendelu.cz
Mon Jun 18 11:06:49 CEST 2012


Dobrý den,
dlouho jsem nereagoval, ale jednu poznámku si asi neodpustím:

V jedné knížce jsem viděl hezké pojmenování těch zápisů s koncovkami: říkali
jim tam "hokynářský zápis". Ano, evokuje to postavičku hokynáře chabého
úsudku píšícího křídou na tabuli před svým obchůdkem denní nabídku "8-mi
druhů zeleniny" v zoufalé obavě, že babky jdoucí na nákup by to nebyly
schopny vyskloňovat...

Zdravím
JR.

Mon, Jun 18, 2012 ve 10:45:59AM +0200 T.K. napsal(a):
# Jak to mohou mít Angličani správně, když „kategorie správnosti či
# nesprávnosti jsou ve vztahu k jazyku naprosto nesmyslné a nedávají smysl“?
# 
# Číslo přece nezastupuje jen první pád číslovky nebo jen její kořen.
# Číslo zastupuje prostě číslovku. A číslovka je v takovém pádě, jaký
# vyplývá z jejího použití, takže proč ještě připisovat koncovky? Nebo se
# předpokládá, že čtenář neumí skloňovat?
# 
# Mám tedy psát, že vážím bez 2-ou kg-ů metrák a že měřím bez 3-í cm-ů 2-a
# m-ry? Doufám, že se toho 1-noho dne nedožiju (tedy jen v pravopise – do
# té výšky nedorostu určitě a do té váhy snad taky ne)…
# 
# Omlouvám se, že jsem si musel přisadit, ale tyhle dopisované koncovky mě
# dnes a denně nesnesitelně mlátí přes oči.
# 
# S pozdravem
# Tomáš Kučera
# 
# 
# 
# 
# Dne 17.6.2012 23:46, Petr Tomasek napsal(a):
# > On Sun, Jun 17, 2012 at 11:16:09AM +0200, Zdenek Wagner wrote:
# >> Dne 17. června 2012 3:42 Petr Tomasek <tomasek at etf.cuni.cz> napsal(a):
# >>> On Tue, Jun 05, 2012 at 04:19:50PM +0200, Procházka Lukáš Ing. - Pontex s. r. o. wrote:
# >>>> Zdravím v konferenci,
# >>>>
# >>>> řeším, jak správně napsat pomocí číslovek "třiceti a
# >>>> čtyřicetilanový" (nebo - "třiceti- a čtyřicetilanový"?) - která
# >>>> varianta je správně?:
# >>>
# >>> Žádná. Kategorie správnosti, či nesprávnosti jsou ve vztahu
# >>> k jazyku (navzdory tomu, co se snaží hloupé učitelky vtloukat
# >>> žákům do hlavy) naprosto nesmyslné a nedávají smysl (narozdíl
# >>> od jiných kategorií jako jsou: srozumitelné, nesrozumitelné,
# >>> běžné, nezvyklé, podivné, hezké...)
# >>>
# >>>> 30 a 40lanový
# >>>> 30- a 40lanový (spojovník)
# >>>> 30-- a 40lanový (pomlčka)
# >>>> jinak?
# >>>
# >>> Já bych skoro ze zásady psal 30ti a 40ti-lanový (pokud možno
# >>
# >> Pokud to rozeberu sémanticky, pak 40 = čtyřicet, tedy 40ti-lanový =
# >> čtyřicetti-lanový.
# > 
# > To je totální hovadina. To byste pak mohl vyčítat angličanům, že
# > píšou "3rd" pro "third" i přesto, že "r" patří ke kořeni.
# > 
# > Jenže angličani to mají správně, protože navazují na evropskou
# > tradici zápisu zkratek, která existuje prakticky od konce starověku
# > v řeckých, koptských, částečně i latinských textech (i když v latině
# > je systém zkratek daleko složitější a funguje i na jiných principech)
# > a potom dále v národních jazycích.
# > 
# > Tyto zkratky fungují na tom principu, že se k nějakému základu slova (případně
# > později k číslovce) napíše (velmi často v horním indexu) jen tolik písmen
# > slova, aby byla jednoznačně identifikovatelná koncovka (což odpovídá
# > smyslu dělání zkratek = zkrátit slovo tak, aby se muselo psát co nejméně
# > písmen).
# > 
# > Nějaké "sémantické rozebírání" je totální nepochopení toho, jak zkratky
# > prakticky od konce starověku v evropském písemnictví vždycky fungovaly.
# > 
# > 
# >> Pokud zjednodušiji větu, abych se dobral k větným
# >> členům, pak vypouším rozvíjející slova a nechávám významová. Vynechým
# >> tedy 40ti (i se spojovníkem) jako slovo, které je přívlastkem
# >> významového slova lanový. Stále si myslíte, že význam věty neutrpí
# >> vynecháním slova 40ti?
# > 
# > Plácáte páté přes deváté. Pokud zjednodušujete větu, abyste se dobral
# > „větných členů“, pak věta rozhodně vynecháním slova "40ti" neutrpí o nic
# > víc, než vynecháním jakéhokoliv jiného „rozvíjejícího slova“... 
# > 
# >>> ješte to "ti" napsal jako horní index, aby to odpovídalo zvyklostem
# >>> evropské typografie a kaligrafie). :-)
# >>>
# >> Můžete mi dát konkrétní příklad takové typografie? Pokud vím, v
# >> ruštině se používá u psaní dat přípona -ого (a žádná jiná), angličtina
# >> a francouzština používá analogický zápis pro řadové číslovky (a žádné
# >> jiné),
# > 
# > Podívejte se do českých rukopisů z 15-16. století, tam jsou některé koncovky
# > takto zkracovány naprosto běžně (např. "sv^o" = "svatého".). Podívejte se
# > na systém zkratek středověké latiny (i když ten je hodně komplikovaný a jen
# > některé typy se dají přiřadit právě k tomuto fenoménu). Podívejte se do řeckých minuskulí.
# > 
# > A koneckonců, koukněte na zkratky jako „№“ nebo „Nr“ (nenašel jsem v unicode).
# > 
# > Jsem si jistý, že kdybyste se podíval do rukopisů v té vaší dánštině 
# > a švédštině, že tam taky na něco narazíte.
# > 
# > Prostě to všechno ukazuje na to, že takovéto zkratky patří jakožto fenomén k jedné
# > evropské tradici. Bohužel, jenom čeští pseudofilologové musejí typicky čecháčkovsky
# > vymýšlet naprosto nesmyslné puristické poučky...
# > 
# > 
# > P.T.
# _______________________________________________
# csTeX mailing list
# csTeX at cs.felk.cvut.cz
# http://lists.felk.cvut.cz/mailman/listinfo/cstex



More information about the csTeX mailing list