Odsazeni odstavcu

[Vit Zyka]

Milan Vancura wrote:
>> Omlouvám se poněkud neplodný příspěvek, ale jediný (typo)grafický důvod pro 
>> použití odsazení prvního odstavce je snad nějakým způsobem výrazně (linkou, 
>> soustavou linek, rámečkem, atp) řešené záhlaví kapitol, a to ještě v případě, 
>> kdy je text bezprostředně navazující na toto záhlaví, nebo výrazný, doleva 
>> zarovnaný název oddílu, pokud text navazuje bezprostředně za ním. 
>>
>> Jiný důvod mě nenapadá...
> 
> Problem je ten, ze se puvodni tazatel neptal PROC to delat nebo nedelat, ale
> JAK to udelat. Tudiz dostal spoustu moudrych odpovedi na neco, na co se vubec
> neptal. Krom tech dvou odpovedi k tematu (odkazujici na prislusny styl)
> 
> Spis to vypada, jak strasne slozite je v LaTeXu vyrobit vlastni vzhled clanku,
> knihy... Asi jako kazdy pozna TeX podle CM/CS fontu (misto kvality typograficke
> upravy), tak LaTeX se pozna podle tech unifikovanych prostredi article apod.
> coz vytvari presne opacny dojem z TeXu nebo LaTeXu, nez by melo - misto velmi
> dobreho programu se spoustou moznosti program, ktery poradne umi pracovat jen s
> jednou sadou fontu a produkuje porad stejne vypadajici dokumenty.

Souhlasim.

V LaTeXu se definuje vzhled dokumentu separatne v tzv. tride (class). 
Uzivatel pak urci tridu a tim i vzhled dokumentu. To je princip 
odpovidajici klasicke tvorbe dokumentu, ve ktere se o upravu staral 
typograf, vytvarnik a redaktor, tj. odbornik, zatimco autor tvoril "jen" 
obsah. Tento pristup se mi zda pro kvalitu knih velmi uzitecny.

Problem je, ze tento odbornik nemusi (a vetsinou neni) take dobrym 
programatorem. A to pro tvorbu LaTeXoveho stylu je treba.

K tomu se domnivam, ze (navzdory tomu, ze deleni kompetenci mezi autorem 
a remeslnym profikem je uzitecny) trend uzivatelu pocitacu je opacny. 
Upravu chce mit autor casto v moci, at se nam to libi nebo ne. To je 
druhy duvod, ktery LaTeX diskredituje.

"Masove" pouziti LaTeXu pak zustava pouze tam, kde vydavatel/nadsenec 
investoval do naprogramovani stylu; tj. napr. konferencni sborniky a 
odborne knihy.

Z techto duvodu si myslim, ze LaTeX je pro pestrost a variabilitu 
nevhodny program, protoze jakakoliv znena vzhledu dokumentu je slozita. 
Jeho silnou strankou muze byt uniformita vydavatelske rady.

V plainu je definice vlastniho vzhledu mnohem jednodussi, i kdyz clovek 
musi stavet (temer) od nuly.

Alternativu je ConTeXt. Pro definovani vzhledu existuje uzivatelske 
rozhrani, i kdyz pro slozitejsi design jsou programatorske dovednosti 
take potreba (grafika je v Metapostu). (Mimochodem, zacatecnicky manual 
ke ConTeXtu se preklada a mel by vyjit v jednom z pristich cisel 
Zpravodaje.)

Vitek Zyka

> Ja samozrejme vim, ze to tak NEMUSI BYT (delam s TeXem s prestavkami asi
> dvanact let), ale kdo pochopi, ze mi nejde o to vyvolat flame, a zkusi se
> podivat nezaujate na to, co jsem tu ted napsal, nemate take ten pocit, ze si
> tim strasne ublizujeme?
> 
> Ja uz jsem se setkal u hodne "nezavislych" lidi s timto dojmem. A LaTeX k tomu
> obrovsky prispiva. Ne proto, ze by byl tak spatny, ale protoze typograficke
> upravy si lide vsimnou snaz nez fontu...
> 
> No nic, to byl jen namet k zamysleni. On to ostatne je pretrvavajici problem a
> ne vlastnost TeXu (napr. u matematickych knih vydanych v Cechach: pred
> pocitacovou dobou byly jen dva fonty na jejich sazbu, pro kazdou dobu typicky
> jiny. Starsi sirsi, myslim nejaky Modern, a mladsi na bazi Times, takzvany
> ctyrradkovy system - pokud se nepletu). Ale u TeXu me to mrzi :-(
> 
> Jenom doufam, ze dostanu odpovedi na to, na co se ptam (tj. jestli se take
> setkavate s tim, ze to na netexovsky lid dela takovy spatny dojem o TeXu) a ne
> na to, na co jsem se neptal (tj. ze TeX toho umi vic - to vim take)
> 
> Pekny den,
> 
> Milan Vancura