Osvit a digitalni tisk z TeXu, PS vs PDF

Arnost Stedry arnost at cs.cas.cz
Thu Nov 6 15:18:22 CET 2003


dobry den,

tohle vsechno muzu potvrdit, bohuzel mne to stalo asi pet hodin 
telefonovani s obsluhou osvitky, protoze neustale tvrdila, ze z pdf 
proste nesviti. nakonec tam stacilo dojet, vzit vysledne pdf, otevrit ho 
v acrobatu a vytisknout pres jejich ovladac do souboru, ktery osvitka uz 
spolehlive zvladla. ale byl to boj.

pouceni: proti nekterym studiim vam nepomuze ani PDF %)

arnost stedry, ustav informatiky
--------------------------------------------------------------------
ps. od te doby, co jsem objevil pdfpages pouzivam uz takrka vyhradne pdftex.


Zdenek Wagner wrote:
> Vážení kolegové,
> k sepsání tohoto srovnání mě přiměl dotaz na nastevení parametrů
> osvitky a informace, které příslušná nejmenovaná firma o své osvitce
> uvádí. Srovnání je subjektivní a vychází z mých zkušeností.
> 
> Současně se omlouvám za dlouhý mail. Asi jej nebudete číst, spíše si
> myslím, že si jej později někdo najde v archivu, případně jej použije
> Josef Polách v knowledge base.
> 
> V DTP vládnou klikací programy provozované v klikacích operačních
> systémech. Proto DTP studia předpokládají, že si uživatel stáhne
> ovladač jejich osvitky, nainstaluje do svého klikacího systému a má
> vystaráno (tedy většinou, pokud zadává zakázky do více studií, může
> omylem zvolit jiný ovladač). Situace v TeXu je trošku jiná. Do dvips
> ovladač osvitky nenainstalujete. Musíte do konfiguračního souboru
> napsat správné příkazy a uvést správné parametry na příkazovém řádku.
> Potíž je v tom, že technici DTP studia jsou často schopni jen
> poskytnout ovladač, ale parametry, které potřebujeme pro dvips,
> neznají. Pak je nutno přistoupit k metodě pokusu a omylu, což může
> být dosti drahé. V případě PDF je situace jednodušší: žádné parametry
> se nenastavují, vše provede ovladač osvitky na počítači DTP studia.
> 
> Nyní srovnám předávání PS a PDF vyrobeného cestou
> .tex->.dvi->.ps->.pdf. Pro poslední krok budu předpokládat komerční
> Acrobat Distiller. Připouštím, že pro domácího uživatele je plný
> Acrobat drahý, ale člověku, který se sazbou alespoň přiživuje, se
> taková investice vrátí.
> 
> Námitka té nejmenované firmy spočívá v tom, že Distiller umí
> resamplovat obrázky na nízké rozlišení, takže zakázka pak bude
> nepoužitelná a vyhodí se. To je samozřejmě pravda, ale stejně tak
> může uživatel omylem použít jiný ovladač a dopadne to stejně
> tragicky. Dobrou pojistkou je provozovat Distiller jako server a mít
> "Watched folder". Od verze 4 těch "watched folders" může být více a
> každý má vlastní "Job Options". Já mám jeden watched folder určený k
> výrobě PDF pro web (Screen Optimized), další pro korekturní tisky
> (Print Optimized) a poslední pro osvit či digitální tisk (Press
> Optimized). Mohu se sice splést, ale když dám PS do jiného adresáře,
> výsledný PDF bude také jinde, takže bezpečně vím, že jsem nevyrobil
> verzi pro osvit.
> 
> Dalším problémem jsou fonty. Distiller se dá nakonfigurovat tak, že
> odmítne vygenerovat PDF, pokud nejsou všechny fonty vloženy v
> dokumentu. Nebudu diskutovat o tom, kdo dodržuje či nedodržuje normy,
> ale z vlastní zkušenosti vím, že ani fonty Times a Helvetica nejsou
> všude stejné. Vkládání *všech* fontů je tedy životní nutností. V
> případě PS souborů jednoduchou kontrolu nemáte. Ghostscript často
> najde rozumně vypadající náhradu, ale v osvitce se najde font zcela
> odlišný, případně se použije Courier, navíc s jiným kódováním
> češtiny. Nepsal bych o tom, kdyby se mi to nestalo. Naštěstí se
> jednalo jen o popisky obrázků, takže jsme je na filmech ustřihli a
> těch pár řádků jsem dodal na pauzáku.
> 
> PDF, jak bylo v této konferenci několikrát zmíněno, vyžaduje fonty ve
> formátu Type 1. Pokud máte v dokumentu převážně bitmapové fonty (PK),
> pak je vhodnější poslat do osvitky PS. Musíte ale bitmapy vygenerovat
> se správným MF módem. Pohledem do mfmodes.mf zjistíte, že těch
> parametrů, které musíte nastavit, je více. Není to jen rozlišení.
> Pokud parametry neznáte a zvolíte odhadem nevhodné hodnoty, nemusí
> správně fungovat hinting. Poruchy kresby písma jsou mnohem
> zřetelnější než poruchy v obrázku. Naskýtá se tedy otázka, zda přece
> jen není lepší v případě neznámých osvitek opustit bitmapové fonty a
> používat Type 1.
> 
> Hlavní třídou problémů jsou obrázky a zejména barva. Distiller umí
> resamplovat obrázky na nižší rozlišení, čímž se zmenší velikost
> souboru. Pokud se udělá rozumně, nedojde ke ztrátě kvality. Rozumné
> jsou tyto hodnoty:
> 
> barevná fotografie    300 dpi
> černobílá fotografie  600 dpi
> pérovky              1200 dpi
> 
> Tak je nastaven Distiller pro Press Optimized. Vyšší rozlišení
> zvětšuje velikost souboru, ale nezlepšuje kvalitu tisku. Při výstupu
> do PS se rozlišení nemění, takže pak zbytečně přenášíte hromadu
> neužitečných dat. Pokud je posíláte do studia přes Internet a platíte
> za přenesené bajty nebo čas spojení, pak se zakázka zbytečně
> prodraží. Nezapomeňte, že limit mohou mít i v tom studiu. Když jim
> pošlete nesmyslně velký soubor a jim se kvůli tomu zdraží platba za
> Internet, připočtou to do ceny Vaší zakázky. V některých studiích se
> platí nejen za počet stran, ale i za dobu ripování. Pokud budou
> dlouho ripovat obrázek v nesmyslně velkém rozlišení, znovu sáhnete
> hlouběji do peněženky. Samozřejmě si můžete obrázek zmenšit ručně v
> grafickém editoru, ale pokud laborujete s nalezením nejvhodnější
> velikosti, pak je nejpohodlnější mít obrázek ve velkém rozlišení,
> nastavovat velikost TeXovým příkazem při vkládání EPS a resampling
> svěřit Distilleru.
> 
> Na závěr jsem si nechal barevné separace. V PDF máme vystaráno,
> separace provede ovladač osvitky ve studiu. Pokud vytvoříme PS, není
> to vždy jisté. Je vhodné se ve studiu zeptat, zda separaci PS
> provedou sami, nebo zda musíte dodat 4 soubory.
> 
> Pokud děláte separace, musíte v jednotlivých plátech nastavit jak
> rozlišení, tak úhly rastru. Obvyklé úhly jsou:
> 
> cyan     22.5
> magenta  67.5
> yellow    0
> black    45
> 
> Některé osvitky dávají lepší výsledky s jinými úhly (tuším, že se to
> týká některých modelů Scitex).
> 
> Pokud nepoužíváte přímé barvy, musíte mít obrázky i texty v barevném
> prostoru CMYK. Obrázky z gimpu jsou tedy nepoužitelné. Nespoléhejte
> na to, že si osvitka s konverzí poradí, protože naivní matematická
> rovnice CMY = 1 - RGB je v praxi nepoužitelná. Konverzi musíte udělat
> pořádně sami. Lze na to použít např. SCARSE (www.scarse.org), dobré
> ICC profily jsou např. v plném Acrobatu. Nespoléhejte na to, že
> osvitka převede barevné obrázky na stupně šedi. Když na to upozorníte
> obsluhu dostatečně důrazně, může to projít. Já už jsem jednou
> vyhazoval filmy, když jsem nechal černobílé fotografie omylem v RGB.
> Osvitka totiž provedla naivní konverzi RGB->CMYK a nasvítila jen
> černý plát (protože podle mé objednávky tisk nebyl barevný).
> Nespoléhejte na obsluhu osvitky a použijte v gimpu Alt-G s následnou
> úpravou tonality. Bohužel neumím nakonfigurovat Distiller tak, aby mě
> varoval, když se pokusím vložit obrázky v RGB.
> 
> Když se podíváte do reklamních materiálů firmy Adobe, dozvíte se, že
> se do PDF dají vkládat ICC profily a že si osvitka proto může s
> konverzí barevných prostorů i s generováním černé poradit. Dotazem v
> jednom studiu jsem se dozvěděl, že všechny tyto funkce mají záměrně
> vypnuté, protože nejsou schopni v obecném případě zajistit, že se
> barvy převedou tak, jak chtěl zákazník. Každý zákazník tedy musí sám
> dodat správný CMYK.
> 
> V souvislosti s barevnými obrázky se zmíním o pdfTeXu. Nevím, jak si
> pdfTeX poradí s barevnými obrázky v PNG. Pokud si z obrázků sami
> uděláte EPS ve CMYKu a správném rozlišení, pak je (třeba
> Ghostscriptem) převedete do PDF, vloží je pdfTeX správně.
> 
> Z těchto úvah mi vyplývá, že pro výstup z TeXu na osvitku a digitální
> tiskárnu je ve většině případů PDF vhodnější než PS. Nezapomeňte, že
> do svých nákladů musíte přičíst i cenu času stráveného diskusemi s
> obsluhou osvitek a tiskových strojů a případně cenu zkažených
> zakázek. Pak je možné, že v celkovém součtu je koupení Distilleru a
> kvalitních Type 1 fontů levnější.
> 
> Zdenek Wagner
> e-mail: wagner at cesnet.cz
> 
> see also http://hroch486.icpf.cas.cz/wagner/
>          http://icebearsoft.euweb.cz
> 
> 






More information about the csTeX mailing list