Osvit a digitalni tisk z TeXu, PS vs PDF

Thu Nov 6 14:20:11 CET 2003

Vážení kolegové,
k sepsání tohoto srovnání mě přiměl dotaz na nastevení parametrů
osvitky a informace, které příslušná nejmenovaná firma o své osvitce
uvádí. Srovnání je subjektivní a vychází z mých zkušeností.

Současně se omlouvám za dlouhý mail. Asi jej nebudete číst, spíše si
myslím, že si jej později někdo najde v archivu, případně jej použije
Josef Polách v knowledge base.

V DTP vládnou klikací programy provozované v klikacích operačních
systémech. Proto DTP studia předpokládají, že si uživatel stáhne
ovladač jejich osvitky, nainstaluje do svého klikacího systému a má
vystaráno (tedy většinou, pokud zadává zakázky do více studií, může
omylem zvolit jiný ovladač). Situace v TeXu je trošku jiná. Do dvips
ovladač osvitky nenainstalujete. Musíte do konfiguračního souboru
napsat správné příkazy a uvést správné parametry na příkazovém řádku.
Potíž je v tom, že technici DTP studia jsou často schopni jen
poskytnout ovladač, ale parametry, které potřebujeme pro dvips,
neznají. Pak je nutno přistoupit k metodě pokusu a omylu, což může
být dosti drahé. V případě PDF je situace jednodušší: žádné parametry
se nenastavují, vše provede ovladač osvitky na počítači DTP studia.

Nyní srovnám předávání PS a PDF vyrobeného cestou
.tex->.dvi->.ps->.pdf. Pro poslední krok budu předpokládat komerční
Acrobat Distiller. Připouštím, že pro domácího uživatele je plný
Acrobat drahý, ale člověku, který se sazbou alespoň přiživuje, se
taková investice vrátí.

Námitka té nejmenované firmy spočívá v tom, že Distiller umí
resamplovat obrázky na nízké rozlišení, takže zakázka pak bude
nepoužitelná a vyhodí se. To je samozřejmě pravda, ale stejně tak
může uživatel omylem použít jiný ovladač a dopadne to stejně
tragicky. Dobrou pojistkou je provozovat Distiller jako server a mít
"Watched folder". Od verze 4 těch "watched folders" může být více a
každý má vlastní "Job Options". Já mám jeden watched folder určený k
výrobě PDF pro web (Screen Optimized), další pro korekturní tisky
(Print Optimized) a poslední pro osvit či digitální tisk (Press
Optimized). Mohu se sice splést, ale když dám PS do jiného adresáře,
výsledný PDF bude také jinde, takže bezpečně vím, že jsem nevyrobil
verzi pro osvit.

Dalším problémem jsou fonty. Distiller se dá nakonfigurovat tak, že
odmítne vygenerovat PDF, pokud nejsou všechny fonty vloženy v
dokumentu. Nebudu diskutovat o tom, kdo dodržuje či nedodržuje normy,
ale z vlastní zkušenosti vím, že ani fonty Times a Helvetica nejsou
všude stejné. Vkládání *všech* fontů je tedy životní nutností. V
případě PS souborů jednoduchou kontrolu nemáte. Ghostscript často
najde rozumně vypadající náhradu, ale v osvitce se najde font zcela
odlišný, případně se použije Courier, navíc s jiným kódováním
češtiny. Nepsal bych o tom, kdyby se mi to nestalo. Naštěstí se
jednalo jen o popisky obrázků, takže jsme je na filmech ustřihli a
těch pár řádků jsem dodal na pauzáku.

PDF, jak bylo v této konferenci několikrát zmíněno, vyžaduje fonty ve
formátu Type 1. Pokud máte v dokumentu převážně bitmapové fonty (PK),
pak je vhodnější poslat do osvitky PS. Musíte ale bitmapy vygenerovat
se správným MF módem. Pohledem do mfmodes.mf zjistíte, že těch
parametrů, které musíte nastavit, je více. Není to jen rozlišení.
Pokud parametry neznáte a zvolíte odhadem nevhodné hodnoty, nemusí
správně fungovat hinting. Poruchy kresby písma jsou mnohem
zřetelnější než poruchy v obrázku. Naskýtá se tedy otázka, zda přece
jen není lepší v případě neznámých osvitek opustit bitmapové fonty a
používat Type 1.

Hlavní třídou problémů jsou obrázky a zejména barva. Distiller umí
resamplovat obrázky na nižší rozlišení, čímž se zmenší velikost
souboru. Pokud se udělá rozumně, nedojde ke ztrátě kvality. Rozumné
jsou tyto hodnoty:

barevná fotografie    300 dpi
černobílá fotografie  600 dpi
pérovky              1200 dpi

Tak je nastaven Distiller pro Press Optimized. Vyšší rozlišení
zvětšuje velikost souboru, ale nezlepšuje kvalitu tisku. Při výstupu
do PS se rozlišení nemění, takže pak zbytečně přenášíte hromadu
neužitečných dat. Pokud je posíláte do studia přes Internet a platíte
za přenesené bajty nebo čas spojení, pak se zakázka zbytečně
prodraží. Nezapomeňte, že limit mohou mít i v tom studiu. Když jim
pošlete nesmyslně velký soubor a jim se kvůli tomu zdraží platba za
Internet, připočtou to do ceny Vaší zakázky. V některých studiích se
platí nejen za počet stran, ale i za dobu ripování. Pokud budou
dlouho ripovat obrázek v nesmyslně velkém rozlišení, znovu sáhnete
hlouběji do peněženky. Samozřejmě si můžete obrázek zmenšit ručně v
grafickém editoru, ale pokud laborujete s nalezením nejvhodnější
velikosti, pak je nejpohodlnější mít obrázek ve velkém rozlišení,
nastavovat velikost TeXovým příkazem při vkládání EPS a resampling
svěřit Distilleru.

Na závěr jsem si nechal barevné separace. V PDF máme vystaráno,
separace provede ovladač osvitky ve studiu. Pokud vytvoříme PS, není
to vždy jisté. Je vhodné se ve studiu zeptat, zda separaci PS
provedou sami, nebo zda musíte dodat 4 soubory.

Pokud děláte separace, musíte v jednotlivých plátech nastavit jak
rozlišení, tak úhly rastru. Obvyklé úhly jsou:

cyan     22.5
magenta  67.5
yellow    0
black    45

Některé osvitky dávají lepší výsledky s jinými úhly (tuším, že se to
týká některých modelů Scitex).

Pokud nepoužíváte přímé barvy, musíte mít obrázky i texty v barevném
prostoru CMYK. Obrázky z gimpu jsou tedy nepoužitelné. Nespoléhejte
na to, že si osvitka s konverzí poradí, protože naivní matematická
rovnice CMY = 1 - RGB je v praxi nepoužitelná. Konverzi musíte udělat
pořádně sami. Lze na to použít např. SCARSE (www.scarse.org), dobré
ICC profily jsou např. v plném Acrobatu. Nespoléhejte na to, že
osvitka převede barevné obrázky na stupně šedi. Když na to upozorníte
obsluhu dostatečně důrazně, může to projít. Já už jsem jednou
vyhazoval filmy, když jsem nechal černobílé fotografie omylem v RGB.
Osvitka totiž provedla naivní konverzi RGB->CMYK a nasvítila jen
černý plát (protože podle mé objednávky tisk nebyl barevný).
Nespoléhejte na obsluhu osvitky a použijte v gimpu Alt-G s následnou
úpravou tonality. Bohužel neumím nakonfigurovat Distiller tak, aby mě
varoval, když se pokusím vložit obrázky v RGB.

Když se podíváte do reklamních materiálů firmy Adobe, dozvíte se, že
se do PDF dají vkládat ICC profily a že si osvitka proto může s
konverzí barevných prostorů i s generováním černé poradit. Dotazem v
jednom studiu jsem se dozvěděl, že všechny tyto funkce mají záměrně
vypnuté, protože nejsou schopni v obecném případě zajistit, že se
barvy převedou tak, jak chtěl zákazník. Každý zákazník tedy musí sám
dodat správný CMYK.

V souvislosti s barevnými obrázky se zmíním o pdfTeXu. Nevím, jak si
pdfTeX poradí s barevnými obrázky v PNG. Pokud si z obrázků sami
uděláte EPS ve CMYKu a správném rozlišení, pak je (třeba
Ghostscriptem) převedete do PDF, vloží je pdfTeX správně.

Z těchto úvah mi vyplývá, že pro výstup z TeXu na osvitku a digitální
tiskárnu je ve většině případů PDF vhodnější než PS. Nezapomeňte, že
do svých nákladů musíte přičíst i cenu času stráveného diskusemi s
obsluhou osvitek a tiskových strojů a případně cenu zkažených
zakázek. Pak je možné, že v celkovém součtu je koupení Distilleru a
kvalitních Type 1 fontů levnější.

Zdenek Wagner
e-mail: wagner at cesnet.cz

see also http://hroch486.icpf.cas.cz/wagner/
         http://icebearsoft.euweb.cz