Stop fundamentalismu

[Jiri Rybicka]

On Thu, 14 Aug 1997, Zdenek Wagner - Ustav chemickych procesu AV wrote:

> Zalezi to na urovni, v jake bude clovek pracovat. Pro me ucely je
> bezpodminecne nutne, aby dokumenty mely kontextove znackovani, tedy v
> pripade knihy \chapter, \section, \subsection, atd. Netrvam na tom, ze se
> makra musi jmenovat primo takto, ale musi byt v celem dokumentu (treba i
> 400 stran) jednotne. Kdyz pak dostanu z nakladatelstvi na stroji psany
> rukopis knihy s tim, ze jej mam vysazet, predam papiry pisarce, ktera
> vubec neumi programovat a tezko by se to ucila. Pokud by to mela prepsat v
> plainu, musela by umet definovat makra, nebo by se musela smirit s tim, ze
> si to nevytiskne. Pak by nemohla po sobe udelat korekturu a uz vubec by mi
> neudelala obsah ani rejstrik. Pokud ma LaTeX, napise na zacatek
> \documentclass{book} a muze psat. Vytisk je sice typograficky ohavny, ale
> to pro ucely korektury vubec nevadi. Nez to napise, vymyslim si styl, do
> preambule pridam \usepackage{mojekniha} nebo pri drasticnejsim odklonu od
> Lamporta \documentclass{mojekniha} a vse se vysazi bez prace podle
> pozadavku nakladatele ci jeho grafika. Toto vse zvladnou me pisarky po
> dvouminutove instruktazi. Obavam se, ze v plainu by to nedokazaly.

Dobry den, kolegove,
dlouho jsem se nechtel do teto diskuse zapojit, ale myslim, ze prave
uvedena myslenka je jadro veci, o kterou ve skutecnosti jde --- a to je
otazka PRISTUPU ke zpracovani textu a nikoliv PROSTREDKU k tomu ucelu
pouziteho. Tezistem toho, co by mel znat uplne kazdy, kdo chce neco
textoveho z pocitace vylomit, je bezesporu princip KONTEXTOVEHO ZNACKOVANI
a co nejlepsi TYPOGRAFICKE ZNALOSTI. S touto vybavou je totiz mozne
vytvaret dokumenty urcite kvality i v takovych hruzach, jako je Word (da
to ovsem peknou fusku). Pak je zcela irelevantni, zda programuji makra v
plainu, potykam se se zmenami maker LaTeXu nebo vytvarim odstavcove styly
ve Wordu, pokazde z toho vyjde (do jiste miry) identicky vysledek. A
myslim, ze jednim z hlavnich prvku poslani CSTUG je propagace KVALITNICH
DOKUMENTU, az potom (i kdyz treba jednim dechem receno), ze nejlepsi je k
tomu ucelu TeX/LaTeX.

Snazim se ucit urcitou skupinu studentu zpracovani textu. Jako zaverecnou
praci mi musi odevzdat vysazeny dokument, prostredek si mohou zvolit. Kdyz
mi to donesou ve Wordu a je to precizni, beru to za stejne dobry vysledek
jako sazbu v TeXu. Obvykle to ovsem vypada tak, ze veci ve Wordu jsou
hrozne, ja jim vytknu chyby, oni reknou, ze je to velmi pracne/nemozne, ja
jim reknu, ze to TeX umi lepe a oni to alespon zkusi, mnozi precizne
vysazeji. Ale to je postaveno na duslednem vyzadovani TYPOGRAFICKYCH ZASAD
a k volbe TeXu/LaTeXu cloveka bez techto znalosti prakticky NELZE
naverbovat. Druhy aspekt, tj. schopnost programovani, hraje v neprospech
TeXu, s cimz se asi stejne neda pohnout a lze to jen zmirnit tim, ze se
poukaze na nutnost tehoz nebo jeste horsiho programovani i ve Wordu a
podobnych.

K clanku P. Olsaka mohu poznamenat, ze nejsem tak citlivy na formu a s
mnoha vecmi, ktere tam byly solidne argumentovany, zcela souhlasim.
Nemyslim si vsak, ze rozruch, ktery kolem toho vznikl, odpovida tomu, co
nas nejvice pali a zbytecne mari mnoho energie, kterou by bylo mozne
pouzit treba na sehnani slusne knizky o typografii.

Mimochodem, kniha Jak publikovat na pocitaci je dostupna krome beznych
obchodu take o neco levneji (prosim neberte to jako reklamu na nejake me
podnikatelske aktivity, nic z toho nemam). Pokud by byl zajem, lze
dohodnout primy prodej bez rabatu knihkupcu. Staci poslat mail na
rybicka at vszbr.cz.

JR.