Babel vs. cslatex

[Tomas Hala]

Dobrý den,

# jak možná (ne)víte, pracuji nyní na integraci cslatexu do Babelu.
# Ideálně by nový formát měl vyhovovat jak stávajícím uživatelům
# cslatexu, tak uživatelům Babelu.  Protože těmi uživateli jste právě Vy
# všichni, myslím, že některé věci by se měly nejdřív prodiskutovat
# tady.
# Za prvé a především: je možné zachovat plnou zpětnou kompatibilitu s
# cslatexem i s Babelem, ale (zejména po diskuzi na toto téma na valné
# hromadě CSTUGu) myslím, že to není nejvhodnější řešení. I kdybychom se
# však shodli, že takové řešení chceme, je potřeba rozhodnout, které
# řešení bude přednastavené, tj. jak se bude nový Babelovský czech.sty,
# resp. slovak.sty chovat pro nové uživatele, tj. když v preambuli bude:
# \usepackage[czech]{babel}
# resp.
# \usepackage[slovak]{babel}
# Jedná se především o tyto otázky (řádky se vztahují k řádkům v souboru
# cslatex.dtx):

v prvé řadě je potřeba míti na paměti, že jsme Češi, resp. někdo může
být i Slovák. Proto mají mít přednost běžně používaná slova českého,
resp. slovenského původu, nebo alespoň slova běžně používaná převzatá.

# A. Pro které překlady se rozhodnout?
#    * v \captionsczech:
#      1. \appendixname (ř. 826)
# 	`Dodatek' (Babel) vs. `Příloha' (cslatex)
Oba překladu jsou zcela správné a každý z nich se používá
v jiné situaci (podobně viz mail Yetiho). 
Měl bych návrh - možná je to hloupost - v těchto nejednoznačných situacích
použít například "Dodatek" a k tomu pro češtinu definovat makropříkaz
(třeba) \appendixnamepriloha, který by jednoduše nastavil \appendixname
na alternativní, taktéž běžně používaný text.

#      2. \ccname (ř. 828)
# 	`Na vědomí:' (Babel) vs. `Na vědomí' (cslatex)
Přikláním se k verzi bez dvojtečky.

#      3. \indexname (ř. 835)
# 	`Index' (Babel) vs. `Rejstřík' (cslatex)
Jednoznačně "Rejstřík". (Slovensky asi Register.)
Index má v češtině přednostně jiné významy.

#      4. \glossaryname
#        Přijmout překlad `Glosář' z Babelu?
Glossary má dva zcela odlišné významy:
a) glosář (odvozeno od slov glosa, vysvětlivka, komentář, poznámka; 
	   význam je soupis glos, vysvětlivek, komentářů, poznámek)
b) slovník (ve smyslu [výkladový] slovník pojmů, nikoliv rejstřík)
Já bych se přikláněl ke slovníku (soupis poznámek jsem nikdy nepotřeboval), 
opět s návrhem na existence  alternativního makra.

#   * v \captionsslovak:
Ke slovenštině se vyjádřím jen přibližně:

#     1. \prefacename (ř. 851)
#        `Úvod' (Babel) vs. `Predhovor' (cslatex)
Predhovor. Úvod je spíše Introduction.
 
#     2. \refname (ř. 852)
#        `Referencie' (Babel) vs. `Literatúra' (cslatex)
#        (Jak v cslatexu, tak v Babelu je jako `Literatúra' přeložen i
#        \bibname.)
Literatúra.
 
#     3. \indexname (ř. 856)
#        `Index' (Babel) vs. `Register' (cslatex)
Register.

#     4. \enclname (ř. 859)
#        `Prílohy' (Babel) vs. `Príloha' (cslatex)
Tady je problém - a není to jediné místo - když je potřeba uvést jednu
přílohu, slovo "Přílohy" není optimální a naopak. Asi by to zase chtělo
nějaké alternativy.
 
#     6. \figurename (ř. 866)
#        `Obrázok' (Babel) vs. `Obr.' (cslatex)
#     8. \pagename (ř. 868)
#        `Strana' (Babel) vs. `Str.' (cslatex)
Jak je to v češtině? V mnoha případech, zejména literárních soupisech,
se totiž uvádí zkratka "s.", nikoliv "str.". S tabulkou není problém?
 
#    10. \glossaryname
#        Nepřeloženo, návrhy vítám.
Zjištěné používané překlady jsou slovník, glosár, vecný register (?).
Asi stejná poznámka jako k češtině.

#    * v \dateczech (ř. 748), resp. \dateslovak (ř. 755)
#      Je po dni v měsíci záměrně v češtině zlom řádky povolen a ve
#      slovenštině zakázán?
#      Podotýkám, že např. Vladimír Beran k tomu píše:
#        Datum je možné rozdělit pouze tak, že den a měsíc oddělíme od
#        letopočtu (30. srpna-1956).
#      (Typografický manuál. 3. vyd. Praha 2003. část Sazba, str. 25.)
#      Pokud bychom tuto podmínku skutečně chtěli dodržet, bylo by nutné
#      pro češtinu nejen nahradit mezeru vlnovkou, ale také potlačit
#      dělení slov v názvu měsíce.
V češtině je tomu skutečně tak, uvádějí to i Pop, Flégr a Pop (1989?) Sazba I.
Prakticky ale řádky zakončené tečkou, která není zakončením věty, zhoršují 
orientaci čtenáře. Já osobně se snažím lámat řádky někde úplně jinde.

Tomáš Hála