Pripominky k cspsfonts2 a k novym CS-fontum

[Petr Brezina]

Dobry den!

Ponevadz jsem nesledoval konferenci, dozvedel jsem se o letnich
aktivitach Davida Jeze az z Uvodnicku noveho cisla Zpravodaje, a proto
sve pripominky vznasim az ted. Verim vsak, ze budou ku prospechu veci,
nebot povetsinou vychazeji z mych zkusenosti s pripravou TeXovskych
metrik pro 35 zakladnich fontu od URW, cimz jsem se zabyval zhruba
pred rokem; tehdy se jednalo o metriky v PB-kodovani, ktere lze
pokladat za nadmnozinu CS-kodovani.

1. TeXovske metriky pro pismo Nimbus Mono alias Courier maji daleko
k tomu, aby mohly byt pouzivany jako skutecne neproporcionalni pismo
(strojopis). Duvody rozepisu do tri bodu. Zaprve je to pritomnost
kerningu a pak take rady zbytecnych ci nevhodnych ligatur. Ve shode
s pismem cstt10 by zde mely byt pouze dve ligatury: spanelsky otaznik
a vykricnik; srovnej vsak bod 6. Na konci souboru xt2.enc by tedy mely
byt pouze tyto komentarove radky tykajici se kerningu a ligatur:
% LIGKERN * {} * ;
% LIGKERN question quoteleft =: questiondown ;
% LIGKERN exclam quoteleft =: exclamdown ;

2. Druhym nedostatkem dodanych metrik pro pismo Nimbus Mono alias
Courier jsou naprosto nevhodne hodnoty fontdimen 3, 4, 7, tj. STRETCH,
SHRINK a EXTRASPACE. Zde je na vine pismolijna URW, nebot
v prislusnych souborech afm uvadi "IsFixedPitch false", ackoli vsechny
znaky s jedinou vyjimkou, o niz se zminim v bode 3, maji stejnou
sirku. Na zaklade informace "IsFixedPitch false" program afm2tfm vlozi
do vyslednych TeXovskych metrik hodnoty roztazeni, stazeni
a extramezery, jake jsou vhodne pro proporcionalni pismo.

3. V pismu ucrbo (tj. Nimbus Mono v tucnem sklonenem rezu) ma pismeno
\v{d} sirku 7.4pt, zatimco vsechny ostatni znaky jsou siroke 6pt.
Onehda jsem tento problem resil prostrednictvim virtualniho fontu:
nejdrive vysadit tento znak a potom vratit aktualni bod sazby o rozdil
skutecna sirka (7.4pt) minus pozadovana sirka (6pt). Zaroven by bylo
vhodne o stejnou hodnotu zvetsit italickou korekci. Pri tomto reseni
bude sice hacek vycnivat napravo z boxu ohranicujiciho pismeno \v{d},
nicmene vzhled sazby nebude narusen, ponevadz hacek se vejde do mezery
mezi pismenem "d" a nasledujicim pismenem, a dokonce i slova jako
treba "lo\v{d}ka" vypadaji dobre.

4. Pokud podrobne prostudujete TeXovske metriky z balicku cspsfonts2
(totez plati i o puvodnim cspsfonts), zjistite, ze pismena "i", "d"
a "t" maji uvedenu mnohem mensi vysku, nez by ve skutecnosti
odpovidalo jejich kresbe. (Zkuste si treba v pokusnem TeXovskem
dokumentu tato pismena jednotlive oramovat.) Je to zpusobeno "hloupou
inteligenci" programu afm2tfm, na kterou upozornil Petr Olsak ve svem
clanku "Jak TeX k fontum ze Stresovic prisel". V cem tato "hloupa
inteligence" spociva? Vyska neakcentovaneho znaku je v pripade, ze
existustuje tentyz znak s akcentem, pocitana podle vzorce: vyska znaku
s akcentem minus vyska akcentu plus xheight. Doporucoval bych proto
vytvorit metriky pomoci afm2tfm, kde bude tato "hloupa inteligence"
odstranena --- staci jediny drobny zasah do zdrojoveho kodu.

5. Proč metriky z cspsfonts2 musejí obsahovat znaky, ktere tam vubec
neptari? --- Srovnej Manual k CSTeXu. Je to znacne nestandardni
a zrejme pro 99 procent CSTeXistu je to zbytecny balast.

6. Knuth v CM-fontech navrhl, ze spanelsky otaznik a vykricnik se
budou realizovat jako ligatura ?`, resp. !`. Tato myslenka byla
prevzata i do CS-fontu. Dosti dobre proto nechapu, proc v pocestenych
metrikach PostScriptovych fontu tyto ligatury nejsou. Jako jediny
nepresvedcivy duvod mi napada, ze by to mohlo byt proto, aby
nedochazelo k neprijemnostem pri pouziti obraceneho apostrofu jako
ceske jednoduche koncove uvozovky. Mozna ze by bylo vhodne, aby byly
do metrik v cspsfonts2 zarazeny ceske jednoduche uvozovky (fonty od
URW obsahuji nevyuzitou quotesinglebase). Vhodnymi kandidaty jsou
pozice 240 a 241, nebot ve zdrojovem kodu CS-fontu (soubor cscode.mf)
cteme:
single_opening_quote:=240;
single_closing_quote:=241;

Jeste bych rad vyjadril svuj soukromy nazor k nove verzi CS-fontu.
Pridani paragrafu me mile potesilo. Na druhe strane me prvni dojmy ze
symbolu euro jsou dosti rozpacite. Joerguv vytvor povazuju spise za
experiment nez za seriozni pocin, ktery by se sluselo napevno zaradit
do CS-verze Computer Modern. I kdybych se s temi dvema neobvyklymi
vingly smiril, porad by me tloukla do oci neesteticka nesymetricnost
tohoto symbolu, ktera je nejvice patrna v tucnem rezu. Primlouval bych
se proto, aby symbol euro v CS-fontech sledoval tendence soucasnych
pismolijcu (srovnej euro ve fontech od URW nebo ze Stresovic).

S pozdravem

Petr Brezina