teror ze strany "open" licenci

[Petr Olsak]

On Tue, 1 Jun 2004, David Necas (Yeti) wrote:

> IMHO OFS licence navic povoluje pouze distribuci
> nemodifikovane verze; nebo modifikaci + prejmenovani, ale
> bez distribuce. Kdyz se budu hodne snazit, uvidim tam
> i benevolentnejsi vyklad (tj. po modifikaci + prejmenovani
> je mozna i distribuce, i kdyz se o ni uz nic nepise), ale
> nechci mit na krku vase pravniky ;-)  Jestli mohu vzit kus
> ofs.tex a pouzit ho v necem uplne jinem, to uz vubec nikdo
> nevi. Tvdrit, ze je vse jasne a svobodne, bych si asi
> nedovolil.

Me se to jasne zda. V licenci k OFS se pise:

: Pokud potrebujete zmenit obsah nektereho z uvedenych
: souboru, nazvete jej jinak.

Duvod teto vasi potreby neni v licenci vyjmenovan, takze se predpoklada
jakykoli duvod. Chcete-li tedy pozmenit ofs.tex, nazvete jej treba
ofs2.tex a udelejte si s tim diru do sveta. Prilepte si na to treba GNU
GPL, podepiste se pod to a zacnete to sirit. Potrebujete-li kusy kodu
z ofs.tex ke svym projektum, vemte si je. Chcete-li algoritmy
z ofs.tex pouzit v nejakem non-free projektu, pouzijte je.
Toto vse je mozne.

Zaklad takovychto "Knuthoidnich" licenci je pouze "patent na nazev".
Vse ostatni je dovoleno. Nenasel jsem v nabidce existujicich free licenci
tento princip obsazen. Mozna nejblize je LaTeXova licence, ale ja moc
k LaTeXu netihnu. Dovolil jsem si tedy nacrtnout podminky sireni sam
a nechci se podrizovat zadne existujici licenci.

Duvod, proc jsem se rozhodl pouzit Knuthoidni licenci je nasledujici:
pokud uzivatel napise v dokumentu nebo ve svych makrech \input ofs ,
pak by mel mit jistotu, ze chovani jeho dokumentu resp. jeho maker zavisi
jen na tom, jak makro ofs definoval Olsak a dale samozrejme zavisi na
uzivatelovych makrech, na obsahu toho dokumentu a fontech v nich
pouzitych, na Knuthove TeXu atd. Nezavisi to ale na pouzite verejne TeXove
distribuci.

Ortodoxni zastanci GNU politiky (zejmena rekrutujici se kolem Debianu)
povazuji Knuthovy podminky sireni TeXu jako non-free. Nakonec snad
po dlouhych diskusich Knuthovi udelili vyjimku a laskave prekousli
existenci TeXu ve svem Debian GNU/Linuxu.

> > Autor to ale vnima jinak: rozhodl se poskytnout svuj software
> > volne k dispozici za podminek, ktere si sam urcil. Na to ma samozrejme
> > pravo a nikdo mu to nezpochybnuje. Tyto podminky podle nazoru autora
> > nejsou prekazkou v zarazeni softwaru do verejnych distribuci.
> > Pokud existuji nejake prekazky, pak je zde stavi OSI, Debian Free
> > Software Guidelines atd. Tady vznika politicka sila, ktera se snazi
> > nutit autory pouzivat jejich licence. Pokud to neudelaji, cesta
> > jejich softwaru k uzivateli bude vyrazne trnita. To ale popira myslenky
> > svobodneho sireni a sdileni software. Alespon takhle to chapu ja.
>
> Vidite, ze ma-li se balicek zaradit do distribuce, kde jsou
> deklarovany nejake podminky pouziti spolecne pro vsechny
> soucasti, takze uzivatel obvykle nemusi studovat licenci
> kazdeho jednotliveho balicku, znamena kazdy autor, ktery si
> vymysli vlastni licenci, tezkou prudu. Musi se zjistit, co
> ta licence vlastne rika, s cim je ci neni kompatibilni,
> pripadne zkonzultovat s autorem, jestli opravdu rika, co
> chtel rici, pripadne ho nakonec presvedcit, aby ji
> preformuloval.

Aby akceptovali nejakou Knuthoidni licenci napriklad na OSI,
pak by to znamenalo zase "tezkou prudu pro me". Musel bych to formulovat
tak, aby to bylo akceptovatelne jejich pravniky a mozna by se nakonec
ozvaly nazory, ze to vlastne neni free licence a neni v OSI
akceptovatelna. Takze jsem si dovolil to radeji ani nezkouset.

Zdravim

Petr Olsak