Rozlisenie tlaciarni

[Petr Olsak]

On Fri, 15 May 1998, Ing. Richard Balogh wrote:

> Dobry den,
>
> narazil som na takyto problem - neviete niekto, aka je asi
> dosiahnutelna rozlisovacia schopnost profesionalnych systemov na
> tlacenie (knih, casopisov) - viem sice, ze osvit sa robi na 1200 aj
> 2400dpi, ale je to dosiahnutelne aj napr. sietotlacou, ofsetom? Zda sa
> mi totiz, ze ked sa tam ta farba otiera valcami, tak sa musi zlievat
> a nedosiahne tolko dpi. Niekde som dokonca cital, ze farebne casopisy
> zodpovedaju asi tak 300dpi.

Pro cerobily ofset bez rastru (tj. obrazku typu fotografie) staci osvitku
nastavit na 1200dpi. Vyssi rozliseni je potreba pro rastry, zvlaste, kdyz
se ty rastry setkavaji ve ctyrech barevnych separacich az pri tisku.
Jeden rastrovy bod, ktery obsahuje n*n pixelu, muze reprodukovat
n^2 stupni sedi (pripadne n^2 stupni intenzity kazde barvy CMYK).
Vzdalenost rastrovych bodu se vyjadruje v "linkach na palec" (lpi) nebo v
"linkach na centimetr", pricemz zde zalezi na kvalite papiru a kvalite
tisku, kolik snese vystupni technologie lpi. Dnes uz i kvalitni novinovy
tisk jde na 120lpi (drive kolem 50 az 80lpi) a vysoce kvalitni tisky se
sviti na 150lpi az 300lpi.

Je treba si uvedomit, ze pokud chceme treba 150lpi a zaroven reprodukovat
256 stupnu sedi, potrebujeme jeden rastrovy bod ve velikosti 16x16, tedy
potrebujeme rozliseni 16*150=2400dpi. Dale je dulezite vedet, ze
fotografie staci scanovat v rozliseni maximalne dvojnasobnem od ciloveho
lpi, protoze jeden pixel scanu (s informaci o 256 stupnich sedi
nebo 3*256 urovnich barvy) odpovida velmi zhruba jednomu rastrovemu
bodu a nikoli jednomu pixelu osvitky. Proto se barevne obrazky scanuji
vetsinou maximalne na 300dpi a pak se sviti na 2400dpi.

Petr Olsak