\it versus \sl (was Re: psani indexu)

[Zdenek Wagner - Ustav chemickych procesu AV]

On Thu, 12 Jun 1997, Anton Surda wrote:

> > >
> > To je zcela nesmyslna argumentace. Chcete tim snad rici, ze seriozni
> > vedecka publikace *nesmi* byt krasne vysazena? Podivejte se do jakekoliv
> > seriozni publikace, ktera se tyka predavani komunikaci, at uz jde o
> > vytvarne umeni, literaturu nebo vedeckou praci. Forma sdeleni vzdy
> > podporuje obsah a nevhodna forma muze obsah zcela znehodnotit. Vrele bych
> > doporucoval, abychom si nezvykali, ze pro vedecka sdeleni nemusime
> > vytvaret kvalitne vysazene dokumenty.
> >
>
> Nie, chcem tym povedat, ze kazda publikacia *musi* byt krasne vysadzana
> a preto nemozeme pouzivat rovnake fonty na vedecky clanok a svadobne

Na svatebni oznameni bych ale nepouzival computer modern a ridil bych se
pravidly akcidencni sazby.

> oznamenie. Ja si jednoducho myslim, ze {\sl 2} lepsie "podporuje obsah"
> vedeckej publikacie ako {\it 2}.
>
Vzpominam si, ze v ucebnicich, ze kterych jsem se ucil na zakladni skole,
se pouzivaly "skakave cislice" vcetne typu {\it 2} a nikdy mi to
nepripadalo nevhodne. Proc by to tedy melo vadit ve vedeckem clanku?

> V tejto diskusii sa stale operuje normami, pravidlami pravopisu. Porovnavat
> striktne pravidla pravopisu s pomerne volnymi pravidlami sadzby je uplne
> zavadzajuce. Neviem cim to je, snad nadmernym rozsirenim Latexu, ktory
> vnucuje pohodlnym ludom predstavy krasy pana Lamporta a unifikuje takmer

Jestlize pripravite nejaky balik maker (at uz pro plain co LaTeX),
definujete tim zpusob, jak se ma dokument vysazet. Predstavte si, ze by se
pro vsechny knihy sazene v plainu pouzil vyhradne Knithuv manmac.tex. Byly
by sice typograficky mnohem krasnejsi nez vytvory plynouci z pouziti
book.cls, ale take by byly unifikovane. Proste nelze vytvorit jeden balik,
ktery by se dal pouzit na zcela libovolnou knihu. Pokud se o to pokusite,
stravite vyvojem nekolik let a vysledkem bude zprava "TeX capacity
exceeded...".

> vsetky dokumenty alebo nasa vychova k discipline v nedavnej minulosti, ze
> sa tak tuzime do bodky drzat nejakych noriem. Neodporucam p. Strejcovi ani

Typograficke normy jsou velmi stare. Jiz v davnem stredoveku umelci
vymysleli, jak maji mnisi rucne opisovat knihy, aby byly jak krasne, tak
citelne. Od roku 1450 vynikajici umelci postupne formulovali pravidla
sazby a vytvareli pisma. Pravidla, o nichz se tak neuctive vyjadrujete,
plynou tedy z vyvoje trvajiciho staleti a neverim, ze jejich poprenim
dokazete vytvorit neco lepsiho. Normy, ktere haji p. Strejc jsou natolik
volne, ze poskytuji dostatek tvurciho prostoru tem lidem, kteri chteji
vytvaret krasne vysazene dokumenty.

> nahliadnut do Journal of Physics, bol by to prenho otras, v zozname
> literatury sa nepouziva vobec interpunkcia - zrejme v uplnom rozpore so
> vsetkymi normami a pravidlami, ktorych sa tak snazi drzat. Samozrejme musime
> vychadzat s tradicie, ale treba ju rozvijat a niekedy k dosiahnutiu efektu, ju
> aj uplne popriet. Kazdy casopis, by si mal urcit nejake, castokrat pomerne

Samozrejme, to, co se obvykle povazuje za chybu (treba i hrubou), muze v
urcitem kontextu byt opodstatnene, pokud je zrejme, ze je to umysl, a
pokud to slouzi k predani dalsi informace. Zamena {\it 2} za {\sl 2} ovsem
zadnou novou informaci neprinasi, takze michanim dvou podobnych lec
odlisnych fontu vznika jen zpraseny hybrid.

Dale si uvedomte, ze clovek nevnima jednotliva pismena, ale text jako
celek. Pokud mate rychle a plynule cist, musi Vam oci prijemne klouzat po
textu. Na vsech takovych excesech zpusobenych stridanim typu pisma a jeste
hure pri prostrkavane sazbe se ztraci kontakt ctenare s textem. Pokud ma
byt dokument vysazen i pro ctenare, kteri ovladaji metodu "rychlocteni",
musime nutne typograficke normy dodrzovat.

> volne, pravidla, ktore by mali pomoct pri citatelnosti textu. V klasickej
> fyzike je velmi uzitocne zaviest rozlisovanie medzi vektormi a maticami,
> lebo tu je to dobra pomocka pre rychlu orientaciu v texte. V oblasti
> vektorovych priestorov zrejme nie.
>
>
> {\it 2} by som pisal pre p. Strejca nie preto, ze tomu rozumie, tu niet comu
> rozumiet, p. Strejc si jednoducho nieco precital a je na to hrdy. Pisal by
> som to tak, lebo sa mu to tak paci. V inych pripadoch by som, v stalej snahe
> dodrzovat tradicie a podla moznosti co najviac pravidiel vytvorenych nasimi
> predkami, pisal {\sl 2}, lebo konzumentom mojej produkcie sa to paci prave
> tak. Vkus publika rozhodne treba pozitivne ovplyvnovat, ale nesmie sa to
> robit tak agresivne ako sa tu s tym casto stretavame. Ak by som bol taky
> vyvrhel, ako ma vykresluje p. Strejc, asi by som by som Tex uz davno nechal
> tak.
>
>
> Myslim, ze Latex zvazuje fantaziu. Priemerny uzivatel, ak chce odniekial
> vyhodit bodku, musi, ako sme casto svedkami usporiadat malu vedecku
> konferenciu. Ak chce vytvarat krasnu sadzbu, idealnu pre dany ucel, ako to tu
> casto citame, musi byt expert v plainTexu. Preco potom nezostat pri nom?
> Latex je jedna krasna norma, ktoru tak vacsina z nas miluje.
>
LaTeX je format, ktery dava uzivateli radu mocnych prikazu. Vsimnete si,
ze staci obvykle upravit par maker a vhled vysledneho dokumentu se vyrazne
zmeni. Pokud chcete priklady, podivejte se do knihkupectvi na knihy z
nakladatelstvi Canopus -- Sedm tibetskych textu (2 dily, v nazvu prvniho
dilu je slovo Ruzenec, ale dal si to nepamatuji, druhy dil je Tibetska
kniha mrtvych), kde jsem byl povinen dodrzet stejnou strukturu, jaka byla
v anglicke verzi, pak si vezmete knihu K. Minarika: Kecara --
autobiografie mystika, kde jsem mel naprosto svobodnou volbu, z
nakladatelstvi MARTIN knihu "Le Golem", v niz jsem realizoval predstavu
grafika podobne jako treba v knize "Il Ges\`u Bambino di Praga", nebo se
podivejte na knihu "Almanach ceskych slechtickych rodu", kde jsem podle
svych predstav predelal format gothajskych almanachu. Kazda s uvedenych
knih je uplne jina, a presto jsem pro vsechny pouzil LaTeX 2e a stejny
book.cls. LaTeX svaze fantazii pouze tomu, kdo se necha...

> Porovnajte si krasne knihy p. Olsaka a tie rozne uvody do Latexu, ktore su
> vsetky na jedno brdo. (Samozrejme sa vsetko da spravit aj v Latexu, ale len
> za vyssie uvedenych predpokladov.)
>
> Vzdy som lutoval odvazlivcov, ktory sa opytali na riedenu sadzbu, kolko
> nadavok sa im dostalo. Iste, je to pozostatok pisania na pisacom stroji,
> podobne ako \vec (ktory tu niekto navrhoval) pozostatok rucneho vpisovania
> sipiek do rukopisu. Treba to vsak riesit postupnym vyvojom, ovplyvnovanim
> vkusu ludi a nie stalym mavanim normami.
>
Znovu pripominam, ze text vysazeny prostrkane se neda cist rychle. Dovedu
si predstavit situaci, kdy ma prostrkana sazba sve opodstatneni (taky ji
nekdy pouzivam), ale jen ve vyjimecnych pripadech. Myslim, ze takto byly
odpovedi formulovano, na zadne nadavky si nevzpominam.

> Ovsem najspolahlivejsie, by bolo naucit pravidlam spravnej sadzby panov z
> Microsoftu.
>
Jeste jsem nevidel zadny produkt firmy Microsoft, ktery by o sobe tvrdil,
ze je DTP. Vim, ze treba programem PageMaker se da snadno vyrobit zprasena
sazba, ale to "placete na spatnem hrobe", za tento program Microsoft
nemuze.

> Zdravi
>
> Anton Surda
>
>
>


,~~~/        /`               /     /|      /~~~
   /        /           |_/  /__/  ' |     /
  /     /~~/ /~~/ /~~/ /~~/ /\       | /| / /~~/ /~~/ /~~/ /~~/ /~~~
 /   , /  / /~~~ /  / /~~~ /  \      |/ |/ /  /_/  / /  / /~~~ /
 ~~~~  ~~~  ~~~ '  '  ~~~ '    `     '  '  ~~~  ~~/ '  '  ~~~ '
                              Zdenek Wagner______/


Due to frequent problems with Windows NT Mail Server
I started to use new address: wagner at mbox.cesnet.cz

I will continue reading messages at wagner at icpf.cas.cz
if I ever receive them...