Stop fundamentalismu

[Petr Olsak]

Mili pratele,

musim dat za pravdu panu Koubovi, ze "autor se meni". Diskutovany clanek
"Proc nerad pouzivam latex" jsem napsal pred vic nez rokem a od te doby
uplynula dostatecne dlouha doba na to, aby mohlo dojit k promene autora.
Ano, dnes mohu zodpovedne prohlasit: existuje situace, kdy jsem docela rad
pouzil latex a s vysledkem jsem byl velmi spokojen. Neni tedy pravda, ze
"nerad pouzivam latex" za jakekoli situace.

Kdyz dovolite, tuto promenu autora popisu trochu podrobneji. Minuly tyden
manzelka pri zevrubne kontrole bytu dospela k zaveru, ze jista plocha
v byte je uz natolik "hrozna", ze by s tim bylo potreba neco udelat.
Rozhodl jsem se, ze problem vyresim latexem. Nejprve jsem laskoval
s myslenkou, ze si na to pozvu nejakeho latex-guru, protoze jsem se docela
nedavno ve Zpravodaji 1--2 na strane 28 dole (neprimo) dozvedel, ze "latex
neznam". Nakonec jsem se ale prekonal. Ono zrejme nemusi byt vse, co bylo
v uvedenem clanku receno, pravda. Vzdyt postupne krizem vedene tahy
stetkou zvlada obrovske mnozstvi lidi, kteri navic o texu nevedi vubec
nic.

Bylo potreba zvolit barevny odstin. Okamzite jsem vyloucil cervenou, aby se
nestalo, ze pri psani svych budoucich clanku "uvidim rude". Byl jsem za
to nedavno kritizovan, i kdyz nejsem zcela presvedcen, ze pravem. Steny
bytu mame totiz vyvedeny vesmes v bile barve a nabytek je hnedy. Ruda barva
se u nas moc nenosi. Rozhodl jsem se tedy, ze zustanu u osvedcene bile.

Nejprve jsem musel koupit material, protoze jsem shledal, ze vsechny
plechovky, ktere jsem kdysi davno ulozil do sklepa pro "strycka prihodu",
jsou totalne vyschle. S prodavacem v prodejne "barvy--laky" jsem se
zpocatku nedokazal domluvit --- zrejme jsem mel spatnou vyslovnost. Po
kratsim dohadovani jsem ale vitezne odnasel domu latex v plechovce za cenu
velice nizkou, takze se tento produkt smele blizi vyrobkum skupiny "public
domain". Marne jsem ale na obalu vyrobku hledal GNU licenci.

Podle instrukci z inzeratu v Mlade fronte Dnes jsem rozlozil tento denik
vsude kolem natirane plochy, nebot jsem se docetl, ze to je to prave
vyuziti zminenych novin. Kompoty totiz nepouzivame tak casto, abychom
jejich zabalovanim spotrebovali celou produkci deniku. Na odmastenou
plochu jsem pak zacal nanaset latex, ktery jsem nejprve mirne zredil
vodou. Pri praci me neobtezoval zadny "latex error" ani "tex error", takze
pracovat s latexem mi bylo potesenim. Pokud nekdy doslo k nejakemu
drobnemu erroru, dal se snadno odstranit vodou, protoze material je
reditelny obycejnou vodou, coz je obrovska vyhoda latexu.

Po prvnim pruchodu se zrejme jeste nesestavily vsechny krizove reference a
vysledek nepusobil zcela prefektnim dojmem. V manualu jsem si precetl, ze
druhy pruchod je potreba udelat aspon pet hodin po prvnim, takze jsem
plochu nechal odpocivat, zatimco sam jsem nelenil a provadel dalsi
"uzitecne prace" v byte. Po peti hodinach jsem tedy zahajil druhy pruchod,
ktery se od prvniho moc nelisil. Nicmene po tomto pruchodu jiz byly
vsechny krizove reference na svych mistech, takze po zaschnuti latexu a
naslednem prohlednuti plochy beznymi prohlizeci dilo pusobilo perfektnim
dojmem. Nejprve jsem mel obavy z mensi esteticke urovne projevujici se
smouhami, ovsem pouzity styl prace (v nove verzi trida prace) me zrejme
automaticky dovedl k tomu, ze dilo nemelo zasadni esteticke nedostatky.
Dokonce se domnivam, ze to je vlastnost samotneho jadra latexu. Vim
urcite, ze kdybych pouzil jiny material, budu mit podstatne vice prace,
abych vysledek dovedl do bezvadneho a bezsmouhovateho stavu. Musim tedy
konstatovat, ze s latexem skutecne muze pracovat i nateracky nedoucenec a
vysledek je uspokojivy. To je velika vyhoda latexu, kterou jsem ve svem
clanku puvodne zcela zamlcel. Za to se nyni dodatecne omlouvam.

Petr Olsak