Stop fundamentalismu

[Antonin Strejc]

Michal Kubecek pise:
>  Bez ohledu na to, co si myslim o jednani P.Olsaka v posledni
>dobe, musim rici naplno to, co tu jeste nikdo jasne nerekl:
>ten clanek je daleko spis "z osmdesati procent pravda" nez
>"z osmdesati procent spatne".
>...
>... Proc nikdo nepolemizuje s myslenkou,
>proc se vsichni obouvaji jen do formy?


Tedy dobra, zkusim se vyjadrit k jednotlivostem clanku, se kterymi
nesouhlasim, abychom se mohli bavit konkretne. Omlouvam se, ze tim
vznikne pomerne dlouhy text.

PO: Rozhodne nelze tyto nadstavby prezentovat verejnosti jako
    univerzalni systemy. (str. 89/4. odstavec)

Myslim, ze obrovske rozsireni LaTeXu ukazuje, ze se takove nadstavby
nejen daji prezentovat, ale take uspesne prezentuji.

PO: Zakladni chybou LaTeXu tedy je, ze si stanovil cile, pro ktere
    nebyly vytvoreny podminky v TeXu samotnem. (90/1)

Obdivuji PO, ze presne vi, jake si LaTeX (minen zrejme pan Lamport)
stanovil cile. Domnivam se, ze Leslie Lamport velice dobre rozumi TeXu
a uz od prvopocatku mu muselo byt jasne, jaka jsou omezeni vyplyvajici
z TeXu jako takoveho, takze musel cile videt realne.

PO: Nakonec ale sami LaTeXovi odbornici priznavaji, ze bez TeXbooku to
    proste nejde. Takze snaha o odstineni problematiky TeXu je vlastne
    zbytecna. (90/4)

Vazne nerespektovani rozdilu mezi komponisty stylu (ti se bez TeXbooku
opravdu neobejdou) a beznymi uzivateli. Znam desitky lidi, kteri pisi
sve prispevky do ruznych konferenci v LaTeXu a TeXbook v zivote
nevideli. Netvrdim, ze by nebylo pekne, kdyby oni sami chteli
jit hloubeji a TeXbook si prostudovat, jen rikam, ze to pro mnohe
bezne potreby neni podminka nutna.

Opet tvrdim, ze Lamportovi muselo byt jasne, ze 100% odstineni
nelze dosahnout. Presto je vsak mira odstineni, podle mne, dost
vyrazna na to, aby se TeX takto zpristupnil vetsi skupine uzivatelu.
Takze to melo nesmirny vyznam a rozhodne to nebyla zbytecnost.

PO: Predstavte si, ze si nejaky uzivatel precte LaTeXovou prirucku ...
    Pak se jednou preklepne treba pri sestavovani tabulky a
    na terminalu na nej TeX krici: Extra alignment tab has been
    changed to \cr. Uzivatel zalistuje ve sve prirucce a zjisti, ze
    tam o zadnem \cr neni jedina zminka. (90/5)

Mam zakladni manual k LaTeXu -- LAMPORT, L: LaTeX -- A Document
Preparation system, Addison-Wesley, 1986. Tam se na strane 123
v kapitole TeX Error Messages pise: "! Extra alignment tab has been
changed to \cr -- There are too many separate items (column entries)
in a single row of an array or tabular environment. In other words,
there are too many &'s before the end of the row. You probably forgot
the \\ at the end of the preceeding row." Je to srozumitelne? Mne to
pripada, ze ano. Rozhodne odmitam tvrzeni, ze se o tom uzivatel
nedocte.

PO: Nebudu podrobne popisovat zoufaly vyraz v ocich kazdeho
    zacinajiciho uzivatele LaTeXu, kdyz po pouziti \vspace tak, ze
    nad znackou ani pod ni neni prazdny radek, dostane necekany
    vysledek. Ve sve prirucce nema zadnou zminku, co je to \vadjust,
    takze mu pripada chovani \vspace jako tajuplne. (90/6)

Lamport (str.95, dole): "The \vspace command produces vertical space.
It is commonly used between paragraphs, when used within a paragraph,
the vertical space is added after the line in which the \vspace
command appears." Myslim, ze i onomu zacinajicimu uzivateli by melo
byt jasne, ze prazdna radka ukoncuje odstavec. Pokud je tedy mezi
pozadovanymi odstavci MISTO prazdneho radku radek s \vspace{5mm}, je
jasne, ze se jedna misto dvou odstavcu o jeden, a plati nazorne
popsana varianta chovani \vspace UVNITR odstavce. Na dalsi strane
manualu je vse nazorne ilustrovano priklady. Prikaz \vadjust zde byl
zamerne odstinen.

PO: LaTeXovy uzivatel se nikde nedocte o makru \choose, ktere je
    elementarni zkratkou pouziti primitivu \atopwithdelims a vytvari
    binomicke koeficienty. Muzeme sice napsat
       \left(\begin{array}{c}n\\k\end{array}\right)
    ale lide aspon s nepatrnou mirou vkusu tusi, ze je to podivna
    snuska TeXovych primitivu (\left, \right) kombinovana s LaTeXovym
    monstrem array. (91/3)

Asi jsem clovek, ktery nema ani nepatrnou miru vkusu, ale nepripada
mi to jako podivna snuska. Kombinovani TeXovskych primitivu a maker
plainu s prikazy LaTeXu je nejen mozne, ale deje se casto a v rukou
zkuseneho uzivatele predstavuje mocny nastroj. Naopak, zacinajiciho
uzivatele vubec nezajima, jestli je \left TeXovsky primitiv ci cokoli
jineho, a je to, myslim, naprosto pochopitelne.

PO: Druhym prikladem je chybejici zminka o primitivu \eqno ... resili
    problem, jak dostat na okraj rovnice ... napriklad znacku (P) ...
    Nejprve se vysazela rovnice, pak se pomoci zaporneho \vspace
    vycouvalo zpet ... dale se pouzilo \begin{flushright}, napsala se
    znacka a konecne se to cele uzavrelo pomoci \end{flushright}.
    To asi nepotrebuje dalsiho komentare. (91/4)

Na toto jsem uz reagoval a rozpoutal tim diskusi. Mozna se pletu, ale
myslim si, ze PO reseni s \renewcommand{\theequation}{P} zna. Pokud
to tak je, vadi mi, ze neznalost onech lidi zde vyzniva jako vlastnost
LaTeXu, prestoze autor vi, ze tomu tak neni. Mozna ale, ze to nevi.

PO: Bohuzel (nebo bohudik?), v LaTeXu je mozno psat i nektere prime
    TeXove konstrukce. To je dalsi neduslednost v odstineni
    problematiky TeXu pred LaTeXovym uzivatelem. ... To dokazuje, ze
    snaha o vytvoreni lepsiho, prehlednejsiho, a pritom stejne mocneho
    jazyka, se zcela nepovedla. (92/3)

Uz zminovany problem kombinovani jazyku. Jen dodam, ze bych zde
nesdilel autorovu skalopevnou jistotu, ze Lamport chtel vytvorit
jiny, alternativni jazyk a pritom prvni zcela poprit. Kdyby mu o to
slo, zamezil by asi volnemu pouzivani TeXovskych konstrukci. To, ze
je mozne kombinovat oba jazyky (kdyz se vi, jak na to), bych
nepovazoval za Lamportovu prohru. Dokonce si myslim, ze by v opacnem
pripade LaTeX nedosel takove popularity a byl by vyhrazen jen
zacatecnikum.

PO: TeX nam napriklad hlasi Overfull \hbox a LaTeX ... nema prostredky
    toto hlaseni zmenit na Overfull \mbox. Zaznam o sazbe je tedy
    ... predkladan pomoci TeXoveho ...  slovniku. Povazuji to za
    mateni nebohych uzivatelu. (92/4)

Pomineme-li, ze LaTeX ma nektera sva chybova hlaseni, lze souhlasit,
ze terminalove hlasky mohou byt matouci. Na jinem miste (90/3) ale
PO sam vysvetluje, proc neni mozne vsechno osetrit na urovni
LaTeXu (mimochodem, preteceny \mbox jsem jeste nevidel, to by muselo
existovat neco jako \mbox to 100pt). Myslim si ale (z vlastni
zkusenosti), ze se na system TeXovskych chybovych hlasek da zvyknout
a i uzivatel LaTeXu se po nekolika zkusenostech nauci na tyto hlasky
spravne reagovat. Byt trivialne, napriklad na onen Overfull \hbox
prostinkou uvahou, ze neco, co se sklada vodorovne vedle sebe, je moc
siroke. Navic je o tom zminka v Lamportove manualu (str. 129).

PO: LaTeXovi zastanci zduraznuji, ze koncepce vstupniho jazyka LaTeXu
    vede uzivatele ke strukturovanemu znackovani. To neni pravda.
    (92/6)

Strucnost za strucnost -- to naopak je pravda.

PO: Domnivam se take, ze clovek snaze dospeje ke koncepci
    strukturovaneho znackovani, pokud ma vzhled dokumentu absolutne
    pod kontrolou svych vlastnich maker. Pouzivat znacky vymezujici
    strukturu dokumentu a nevedet, co se presne stane v dobe, kdy me
    bude zajimat vzhled dokumentu, muze byt pro uzivatele ...
    frustrujici. (93/2)

Jeden z nejvetsich omylu. K tomu, aby clovek pouzival strukturovane
znackovani, neni vubec, ale vubec treba videt vysledny vzhled
dokumentu. Obycejny rukopis, v nemz jsou nadpisy ruznych urovni
autorem dusledne podtrhany ruznobarevnymi pastelkami, muzeme povazovat
za strukturovane oznackovany dokument. Autora pritom vubec nezajima,
jakymi konkretnimi prostredky bude logicka struktura transformovana
na optickou, on jen predava informace o logicke strukture. Naopak
je pro nej prijemne, ze se optickou strukturou nemusi zabyvat.

PO: LaTeX se snazi uvedenou delbu prace obejit. ... Protoze schazi
    lidsky faktor mezi autorem a konecnym vzhledem dokumentu, trpi
    tim casto autor i dokument. (93/7)

Je sice pravda, ze pokud chybi idealni delba prace, neni vysledek
idealni. Avsak, podle mne, to vubec nesouvisi s tim, jestli pisu
v LaTeXu nebo plainu. V obou pripadech je mozne delbu prace
zorganizovat a casto se tak deje (napriklad prispevky do ruznych
sborniku, ktere jsou dodatecne upravovany kvalifikovanymi lidmi,
kteri take predem poskytuji autorum patricne baliky maker).
Rozhodne odmitam tvrzeni, ze LaTeX delbu prace potlacuje.

PO: Svymi zakladnimi styly dela LaTeX TeXu negativni reklamu.
    ... nejaky nakladatel projevi nezavazny zajem o TeX a udela
    povrchni pruzkum veci. Pritom jako prvni narazi na LaTeX a
    prefabrikovane dokumenty jednoho typu. Muze se stat, ze pruzkum
    na teto urovni skonci... (94/4).

Prefabrikovane dokumenty vznikaji tam, kde bud chybi delba prace, nebo
kde autor jeste nema dostatecne znalosti. Takovy zacatecnik opravdu
nemuze pouze se stylem book sazet knihy, musi mit bud nekoho, kdo
veci rozumi a umi pripravit makra (styl), anebo pockat, az se sam
trochu zdokonali. Se samotnym makrem plain je ale na tom uplne stejne.
Jinak myslim, ze na pultech knihkupectvi lze nalezt mnoho knih, ktere
byly delany v LaTeXu a ktere rozhodne nelze oznacit za prefabrikaty.
Tady dela LaTeX TeXu obrovskou a kladnou reklamu.

PO: Ve vetsine pripadu slozitost LaTeXu ve svem dokumentu uzivatele
    v plne siri nevyuziji. Urcite plno maker LaTeXu zustava pri
    sazbe dokumentu v necinnosti. (95/2)

To je obecny problem univerzalnich veci. Ale zde jsou jen dve
moznosti. Budto makra shromazdit v jednom monstroznim celku a
usnadnit tak uzivateli starosti s jejich obstaravanim, anebo je
rozsekat do desitek souboru, aby se nacitalo jen to, co je treba.
Dani za prvni variantu jsou naroky na pamet pocitace, dani za druhou
variantu jsou naroky na pamet uzivatele. Ano, dalsi moznosti je
pouzit plain. Jenze pokud nekdo potrebuje rychle vysazet treba
nekolikaurovnovy vycet polozek, samotny plain je mu k nicemu.

PO: Zkuste se zeptat nejakeho LaTeXisty, kterymi cestami se ubira
    napsane r (zde mineno r s hackem) ... Bazirujte na naprosto
    presnem popisu expanze vsech maker... (95/3).

Tak nevim, koho ma PO na mysli tim LaTeXistou. Pokud snad bezneho
uzivatele LaTeXu, pak nechapu, proc by se mel bezny uzivatel zabyvat
takovymi vecmi. Prece proto pouziva LaTeX, aby se nemusel moc starat,
jak to funguje uvnitr. Ja napriklad bych to na pozadani neumel popsat
a nikterak me to nefrustruje.

PO:... nebudu mit nikdy jistotu, co to udela v TeXu zavirovanem
       LaTeXem. (95/4)

Doufam, ze toto bylo mineno jako zertovna nadsazka slouzici jen pro
obveseleni laskaveho ctenare.

PO: Naucit se rozumet vestavenym algoritmum TeXu a spravnemu pouziti
    primitivu nebo maker plainu je cinnost, kterou staci udelat jednou
    pro vzdy. (98/4)

Ano, ale prostudovat a hlavne pochopit TeXbook predstavuje
nesrovnatelne vetsi objem casu, nez kolik je treba na sepsani
konferencniho prispevku v LaTeXu podle Lamportova manualu. Je to
podobne jako napriklad ve svete financnich investic. Muzete si
zaplatit celorocni kupon na tramvaj anebo si kupovat jednotlive
listky. Ten kupon si nekoupi clovek, ktery nema v danou chvili
pohromade potrebne tri tisicovky. Zrovna tak kvuli sepsani
konferencniho prispevku nebude uzivatel studovat plain, pokud zrovna
nema pul roku neplacene dovolene. Pro tyto lidi je tu LaTeX.

PO: Domnivam se, ze kdyby se vice usili venovalo vykladum a
    vysvetlovani principu samotneho TeXu, bylo by to jen ku prospechu
    veci.  (98/posledni odst.)

S tim do znacne miry souhlasim. Vim ze PO vyucuje TeX a preji mu co
nejvice dobrych studentu a potencialnich TeXhackeru. Pouze bych chtel
pripomenout, ze se asi nikdy nepodari docilit idealniho stavu, aby
vsichni rozumeli algoritmum TeXu, jeho primitivum a makrum plainu.
Vzdy tady zustane skupina uzivatelu, kteri z jakychkoli duvodu budou
odmitat studovat TeX takto do hloubky a radeji pouziji LaTeX. Zustava
proto otazkou, co je lepsi: zda jim ponechat LaTeX nebo jim doporucit
radeji nejaky Word. Co myslite?

Velmi dekuji tem, kteri docetli az sem a jsem pripraven
o jednotlivych naznacenych sporech diskutovat.


S pozdravem
Antonin Strejc

---------------------------------------------------------------------
Ing. Antonin Strejc                            Phone: +420-2-24352938
---------------------------------------------------------------------
Czech Technical University in Prague                 Computing Centre
Czech Republic                               Zikova 4, 166 35 Praha 6
---------------------------------------------------------------------