me vyznani

[Jan Kucera]

Diskusi o ceskem TeXu sleduji uz nejakou dobu a vzhledem k tomu,
ze jsem sve stanovisko (ponekud netypickeho) uzivatele uz pred
casem vyjadril, nepovazoval jsem za nutne (ani vhodne) do ni zasahovat.
Posledni prispevek Petra Olsaka upozornil nicmene na jeden vyznamny
aspekt (tj. rozpor mezi TeXem jako prostredkem komunikace nastrojem
kvalitni typografie).

Mam (ve vsi skromnosti) tu vyhodu, ze se tak trochu vyskytuji v obou
techto oblastech a mohu tedy rici par slov.

Predevsim, v mem vednim oboru uz TeX (presneji: zejmena LaTeX a jeho
nastavby) uz dnes patrne *j*e* patrne nejvyznamnejsim prostredkem
komunikace. Nejvyznamejsi fyzikalni casopisy (americke - jak jinak)
prijimaji clanky k publikaci od autoru v LaTeXu a pred sazbou provadeji
pouze drobne upravy. Hlavnim duvodem je ovsem relativni snadnost
a uspornost *h*r*u*b*e* matematicke sazby.

Devadesat procent vsech preprintu z fyzikalnich oboru ulozenych na
anonymous ftp/mail serverech je v REVTeXu (soubor stylu - nadstavba
LaTeXu).

Vetsina Lecture Notes, vydavanych Addison-Wesley, Springerem, APS,
apod. je tistena v TeXu (pisi umyslne tistena a ne sazena, jelikoz
z typografickeho hlediska obsahuji tyto knizky velmi casto zavazne
a elementarni nedostatky - nicmene je to i tak pokrok - drive byly
takto vydavany strojopisy s rucne dopisovanymi matematickymi
rovnicemi).

Existuji uvahy o tom, ze az bude dokoncen standard html i pro mate-
matickou "sazbu", prevezme (v souvislosti s rozvojem www) tuto ulohu
on. Zatim tomu tak neni.

Existuje rovnez snaha ze strany prislusnych vedeckych casopisu (vedena
jejich snahou usetrit za prepisovani clanku) umoznit autorum zasilani
jejich prispevku ve Wordperfectu a Wordu for Windows...


Vyznam TeXu jako prostredku vedecke (!) komunikace proste prehlizet nelze.

Za poznamku stoji to, ze pokud nektere cislo casopisu (napr. Phys.Rev.Lett)
obsahuje soucasne prispevky vytvorene v (REV)TeXu a prepsane v redakci
(a sazene pak pomoci standardniho komercniho sazeciho programu - patrne
Ventura), okamzite to vidime, jelikoz ruzne prispevky jsou vysazeny ruznymi
pismy (TeX->cm, Ventura->Times).

Vetsi (celosvetove) rozsireni LaTeXu2e, ktery prinasi vetsi snadnost v pouzi-
vani ruznych fontu, spolu s pokud mozno rvnez siroce zalozenym prechodem k
T1 by pak ve svych dusledcich prineslo navrat k lepsi typograficke urovni.
a to na siroke komunikacni platforme (..ufff - pisi to v mailx, takze nemohu
opravovat co jsem uz napsal).

Na druhe strane zustava TeX pro programatora zabyvajiciho se (skutecnou)
sazbou stale tou optimalni volbou. Kolik je (nas) ale takovych? Pro bezneho
uzivatele z rad neprogramatoru existuji komercni programy, ktere umoznuji
umeleckou tvorbu. Znam akademicke malire, kteri ovladaji praci v corel-draw
a dokazi ho pouzit ve sve praci (zejmena v reklame, podotykam pro poradek).
Vim o lidech, kteri maji pouze umelecke vzdelani a dokazou s Mackintoshem
a komercnim aplikacnim software animaci (uznavam, ze to neni tak pekne, jako
kdyz se rucne rozkresloval obrazek za obrazkem). Neumim si ale predstavit
nikoho z lidi tohoto typu (znalych pravidel sazby a majicich talent k jejich
umerenemu porusovani a tudiz k povysovani sazby z remesla na umeni), jak sazi
v TeXu v jeho soucasne podobe.

Pokud ma TeX (nebo to, co z neho vznikne) slouzit i temto lidem, musi projit
promenou. Povazuji v tomto smeru za mimoradne poucny prispevek Philipa Taylora "
"The Future of TeX" ve sborniku EuroTeX '92, str. 235. Pri te prilezitosti
podotykam, ze ani TeX neni dokonalym typografickym nastrojem (napr. pevne
bounding boxes nezavisle na kontextu...).

To uz je ale jina kapitola. Pres skripeni zubu, kterou vyvola prace navic
pri predelavani instalace u "mych" uzivatelu prejdu v okamziku exisujici
a standardni podpory cestiny na T1, protoze

a) komunikacni aspekt v tomto pripade hraje primarni roli
b) kvalita typografie na vnitrnim kodovani ve vysledku snad
    prece zaviset nebude...?

Nic nam prece nebrani mit typograficky kvalitni cesky font v kodovani T1.

Zdravi
		Jan Kucera

P.S.: S P.Olsakem vrele souhlasim v tom (co nenapsal, ale snad to mel
na mysli), ze amerikanizace (presneji: nasazovani stadnich meritek na
vsechny a na vsechno) nam nesvedci. V a
Americe jsem byl a pri vsi ucte - pronikani tamniho kulturniho klimatu
k nam budu branit ze vsech svych sil (ostatne, spousta Americanu dela
totez - viz napr. cele "hnuti" kolem Linuxu, "TeXu", apod.)

Jan Kucer
Institute of Physics
Cukrovarnicka 10
162 00  Praha 6
---------------------
E-mail: kucera at fzu.cz