Diakriticka znamenka

[Petr Olsak]

On Fri, 10 Mar 1995, Zdenek Pytela wrote:

> 	TeX poskytuje celkem sirokou nabidku diakritickych znamenek.
> Presto muze narocnejsi uzivatel narazit na nekolik problemu. Ja jsem
> narazil na tyto:
>
> 1. Sazeni vice znamenek nad/pod jedno pismeno. Napriklad kombinace
> \nad{\nad{znak}} nevytvori nad jednim pismenem dve znamenka, ale
>  vysazi jako samostany znak to prvni, az to druhe umisti nad znak,
> \pod{\nad{znak}} udela spravne jedno znamenko pod a jedno nad, ale
> \nad{\pod{znak}} opet ne. Da se nejak rozumne TeXu vysvetlit, ze chci
> obe znamenka u jednoho pismena, kdyz navic pujde casto o znamenka
> z ruznych fontu?

Predpokladam, ze tim \nad myslite makro, ktere se expanduje na primitiv
\accent (mapriklad \v) a tim \pod myslite makro, ktere se expanduje na
"usazovaci" sekvenci boxu vetsinou pomoci vnitrniho makra \ioalign (napr.
\d). Pak je chovani vyse popsane vysvetleno v \TeX{}booku na str.
286--287: Tam se pravi: If the \accent assigments are not followed by a
<character>, TeX treats \accent as if it where \char. Otherwise the
character that follows the assignment is accented.
Pokud mam napr. a (pisu dlouhe a, ale neni to videt) jako TeXem
interpretovany jediny charakter (pouziju cs-fonty, dc-fonty nebo sestavim
dlouhe a jako znak ve virualnim fontu), pak napriklad sekvence
\accent23a (pisu dlouhe a) vytvori ocekavane a, nad nim carka a nad nim
krouzek. Chcete-li si accenty pujcovat z ruznych fontu (jinych, nez
pismeno k akcentovani), pak nelze pouzit primitiv \accent, ale je potreba
pouzit makro postavene na primitivu \halign, tj. sestaveni boxu nad sebe
do jakesi "tabulky". Druhou moznosti je, pokud to pouzivate casto v nejakem
mene standardnim jazyku, vytvorit virtualni font se vsemi samostatnymi
akcenty a se vsemi akcentovanymi znaky "prvni urovne", tj. v nasem
priklade dlouhe a. Akcentovane znaky "druhe urovne" muzete potom dostav2t
pomoci primitivu \accent.

Poznamka. Uvedene skutecnosti plati pro sest let stary TeX3, _nemusite_
pouzit posledni verzi. Navic je zaruka, ze TeX bude nemenny i nadale, tj.
nemusite byt ve strehu, zda mate k dispozici posledni "naplast", jako je
tomu u jinych sw produktu, napr. LaTeX. To je podle meho soudu nejvetsi
prednost TeXu, kvuli ktere stoji za to se ten TeX poradne naucit.

Poznamka k poznamce. Vyse zminenou poznamku berte jako formulovani mych
subjektivnich pocitu nad poslednimi odpovedmi k LaTeXu a k AMS-LaTeXu,
ktere probehly na teto diskusni skupine.

Petr Olsak