max

[Antonin Strejc]

Petr Danecek pise:

>\newdimen\maxdimno
>\def\setmaxdim#1{\global\maxdimno=0pt\maxdimm#1,|}
>                          %% Toto vynechame: ...|\the\maxdimno}
>\def\maxdimm#1,#2|{\ifdim#1 >\maxdimno \global\maxdimno=#1 \fi%
>  \def\param{#2}\ifx\empty\param\else\maxdimm#2|\fi}
>\dimen0=0pt
>\dimen1=1pt
>\dimen2=2pt
>
>\maxdim{\dimen0,\dimen1,\dimen2}

Zde musi byt \setmaxdim{    }, aby to bylo v souladu s upravou.

>\dimen3=\maxdimno
>
>Ale neni to nijak elegantni reseni :-(

Obavam se, ze elegantneji to nejde. Mne to pripada jako velmi dobre
vyhovujici reseni. Jen bych registr \maxdimno inicializoval hodnotou
-\maxdimen a nikoli 0pt, aby to chodilo i pro zaporna cisla.

Chyba puvodniho reseni spociva v tom, ze TeXovske makro je znacne
odlisne od pascalovske funkce. Podobnost s pascalovskou procedurou
(druhe reseni) je vsak o neco vetsi, a proto lze algoritmus takto
s uspechem postavit.

S pozdravem
Antonin Strejc

---------------------------------------------------------------------
Ing. Antonin Strejc                            Phone: +420-2-24352938
---------------------------------------------------------------------
Czech Technical University in Prague                 Computing Centre
Czech Republic                               Zikova 4, 166 35 Praha 6
---------------------------------------------------------------------