Navrh zmen v CSTeXu

[Petr Olsak]

Myslim si, ze nad navrhy zmen v CSTeXu bychom se meli zamyslet v ponekud
sirsim smyslu, nez jen problem, zda napsat "sve" nebo "svoje".

Otazka by mohla znit takto: Jak velky odklon csplainu od plainu (a
analogicky pro ostatni formaty) je jeste unosny?

Soucasny stav vypada takto: csplain se od plainu lisi v techto bodech:

1. Misto CM fontu zavadi CSfonty a nezavadi fonty skryte v \preloaded.
2. Umi navic nektere sekvence (\chyph, \shyph, \clqq, \csaccents, ...).
3. Ma nastaven vychozi format na A4 misto americkeho Letter.

Dusledky jsou nepatrne:

ad 1: Byla snaha o co nejvetsi priblizeni CSfontu CMfontum v dolni
polovine tabulky. O nepatnych odlisnostech tu byla rec pred mesicem.

ad 2: plain od csplainu se bude chovat jinak jen pri velmi specialnich
pripadech typu: \ifx\clqq\undefined. Vesmes zadny anglicky dokument se
ale podle takovych dotazu nevetvi.

ad 3: Pokud anglicky dokument nastavuje svuj format strany, pak bude
jedno, zda je pouzit csplain nebo plain. Napriklad TeXbook vyjde v obou
formatech uplne stejne. Pokud dokument nenastavuje format strany, pak tim
dava najevo, ze je mu jedno, jak bude formatovan. Pak skutecne csplain
formatuje do rozmeru odpovidajici nam nejcasteji pouzivanym papirum,
zatimco plain formatuje podle americkeho formatu. Navic ani csplain ani
plain nerespekuje rozvrzeni strany na nasobky poctu radku (pro plain
vychazi 53.76 radku a pro csplain 56.88. Kazdy typograf, kteremu skutecne
zalezi na tom neco dobre vysazet, pocita vysku strany na radky a
implicitni nastaveni mu nemuze ani v jednom pripade vyhovovat. V dokumentu
tedy bude urcite mit sve udaje o rozmeru strany.

Pote, co jsem uvedl rozdily, se pokusim rozvinout otazku kladenou na
zacatku. Mame fonty nazvane svymi jmeny. Knuthovi tedy nevadi, ze v nich
budeme delat zmeny podle nasich predstav. Mohli bychom tyto fonty dale
upravovat tak, aby v nich ceska a slovenska sazba vypadala co nejlepe.
Pridavat napriklad kerning mezi nektera pismena. Napriklad Ko. Nekde bych
vyhrabal sve poznamky s ruznymi takovymi postrehy. Dale vime o tom, ze je v
CSfontech chyba, kterou zatim Karel Horak "nestihl" opravit. Pokud se bude
s CSfonty hybat (uz kvuli oprave chyby), mame jit cestou odklonu od
kompatibility a priklonu k co nejlepsi narodni sazbe? Samozrejme, vubec
nediskutuji o kodovani, protoze to je pevne a od toho neustoupime ani o
jediny znak.

Zkuste rozmyslet dusledky takoveho odklonu. Pokud mate nejake argumenty,
o kterych nevim, rad je v teto diskusi prijmu.

Podobne by se mohl format csplain vice specializovat na narodni sazbu.
Napriklad pan Jan Kasprzak navrhoval, ze by v nem mohla byt implicitne
zapnuta \chyph. Slovaci by nam to mohli vycitat dnes uz jen z poza
hranic. Samozrejme, pak by bez zasahu do zdrojoveho textu TeXbooku uz toto
dilo neslo formatovat stejne plainem jako csplainem. Pan Kasprzak
navrhuje, aby byly tyto formaty vedle sebe. Pak by dale v csplainu mohlo
byt implicitne zapnuto \csaccents, coz je mene Czecho-centricke, nez
prvni napad s \chyph.

Osobne se domnivam, ze veci jako \chyph, \csaccents bude mit kazdy
uzivatel plainu ve svem vlastnim baliku maker, ktere si pro sve ucely
postupnym vyvojem vytvori. Proto bych nechal csplain jen na zakladni
urovni bez uvedenych implicitnich zapnuti. Sam take povazuji za dulezite,
ze se csplain nehybe a stabilizuje se podobne, jako plain.

Muzete si myslet, ze toto povidani je jenom o plainu a pro vas, LaTeXisty
neni zajimave. Pozn:(Odhaduji, ze 90% uzivatelu TeXu pracuje s LaTeXem a
toto cislo se snad podari trochu snizit, az vyjde TBN.) Nemate pravdu.
Dilema latex -- cslatex a s nim spojene CM fonty -- CS fonty je zde
stejne. Proto budu rad, kdyz se k problemum odklonu od kompatibility a
k postaveni formatu a csformatu v instalaci vedle sebe vyjadri vice
uzivatelu TeXu.

Pripominka pojmu na zaver: Definice: csformat se od formatu lisi v zasade
ve dvou vecech:

1. Tam, kde format pouziva CMfonty jsou v csformatu pouzity CSfonty.
2. csformat ma nacteno ceske a slovenske deleni slov aspon v kodovani
   CSfontu a ma prostredky, jak tyto vzory deleni pouzit.

Na nazory se tesi

Petr Olsak