<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN">
<html>
<head>
<meta content="text/html;charset=ISO-8859-1" http-equiv="Content-Type">
<title></title>
</head>
<body bgcolor="#ffffff" text="#000000">
Petr Olsak napsal(a):
<blockquote cite="mid200603272016.k2RKGTJS010091@relay.felk.cvut.cz"
type="cite">
<pre wrap="">
On Mon, 27 Mar 2006, Jaroslav Hajtmar wrote:
</pre>
<blockquote type="cite">
<blockquote type="cite">
<pre wrap="">Cpat makra, ktera si clovek stahne od jineho autora, do aktualniho
adresare spolecne s vlastnimi soubory je nejvetsi zoufalstvi. Delat pro ne
podadresare v aktualnim adresari je take zoufalstvi, protoze kolik budete
mit TeXovych projektu, tolik budete mit kopii tech podadresaru (nebo aspon
symlinku, ale o moc elegantnejsi to neni).
</pre>
</blockquote>
<pre wrap="">To co tady rikate je sice hezke a urcite mate pravdu, ale pokud budu
"sve" veci, ktere vyuzivaji maker jinych tvurcu "posilat dal", jak pak
zajistim, aby to tem lidem fungovalo? Napisu jim do navodu, aby si do
svoji standartni distribuce nakopirovali ty a ty veci??? Prave s
takovyma vecma mam ja osobne nejvetsi potize. Neco od nekoho dostanu a
pri kompilaci mi to zahlasi milion hlasek, co vsechno kde chybi...
Prirovnal bych to absenci DLL a OCX souboru pri preinstalaci WIndows.
Kdyz pouzivam TeX na 4 pocitacich, mam porad udrzovat rozsireni
standartnich distribuci?? Takova synchronizace vyzaduje nemit hosipa...
a toho ja mam jako hrom ... Snad proto se snazim mit "sve" veci jaksi
uplne nezavisle na standartnich distribucich bez ohledu na to, zda je to
zoufalstvi ci nikoliv. Makra nastesti navic nezabiraji tolik mista, aby
s tim byl nejaky zasadni problem.
</pre>
</blockquote>
<pre wrap=""><!---->
Me poznamky o zoufalstvi berte, prosim, s rezervou. Neuvedomil jsem si Vas
pozadavek, aby vse, co dokument potrebuje mimo standardni distribuci, mel
pri sobe a mohlo se to zabalit a rozbalit jinde a fungovat. Chtel jsem sam
sebe ubezpecit, ze delat do maker (jako je ofs) podporu na cteni
z podadresaru uvnitr aktualniho adresare (napriklad pomoci \def\adresar{.}
a vsude \input \adresar/soubor a uzivatel muze defnout \adresar jinak) mi
pripadalo jako pitomost, protoze to tak jeste nikdo nikdy nepotreboval.
Navic tim delate dokument zavisly na prostredi, ve kterem se vyskytuje.
dalsi duvody byly receny.
</pre>
</blockquote>
Vazim si vaseho casu a informaci, ktere poskytujete. S tim ctenim z
podadresaru mate naprostou pravdu .. <br>
to by byla fakt blbost a opravdu kdyz si to zpetne promitam tak jsem
nemel pravdu.. Pote co to komentovalo vice lidi mj. pan Wagner jsem
pochopil (urcite ne plne), jak by mela prace s TeXem vypadat. Urcite
jedna vec je jednoduche makro nebo system nekolika maker - tam se da
nacitani z podadresaru docela jednoduse zajistit. Druha vec je
komplexni balik, jakym je OFS a dalsi baliky. Uznavam, ze by pri
takovem zpusobu prace jak jsem si predstavoval by za chvili nikdo
nemohl TeX pouzivat. Cim dal vic me fascinuje, jak je vse co se tyka
TeXu dotazene do sebemensich detailu - to snad ani neni mozne, ze to
tak je. Navrh takoveho systemu je naprosto genialni a vubec si nedokazu
predstavit jak k nemu dochazelo.. ale to je vse OT... <br>
<br>
<blockquote cite="mid200603272016.k2RKGTJS010091@relay.felk.cvut.cz"
type="cite">
<pre wrap="">Na druhe strane, uvahy o standardnich distribucich (prosim "d" nikoli "t")
jsou zajimave a dovolil bych si u toho chvili zustat. Tezko se da rici, co
je standardni distribuce, tj. na co se da spolehat, ze bude existovat na
vsech TeXovych distribucich. Chceme jeste, aby to na tech distribucich
existovalo stejne, nezavisle na case. Mozna bychom dospeli k zaveru, ze
takovou standardni distribuci je jen jadro, ktere vytvoril Knuth. Tj. vse
mimo toto jadro by si musel kazdy dokument nest ve svych adresarich
s sebou. To by mnohdy byly docela rozsahle soubory metrik, pfb fontu,
maker a kdovi ceho. Mozna byste byl prekvapen, co vse dokument potrebuje
ke zpracovani. Zdaleka to asi nebude jen to, co jste dosud udrzoval
v aktualnim adresari.
Bylo by jiste zajimave vytvorit program, ktery kdyz spustime na dane
TeXove distribuci, pak to prostoura vsechny veci, ktere dokument potrebuje
k uspesnemu zpracovani, stahne to z distribuce a zabali do .zip souboru
nebo jineho archivu. Pak byste to mohl archivovat a po letech znovu
pouzit. Myslim, ze 98% TeXove distribuce se v case meni (a v prostoru mezi
jednotlivymi distribucemi taky) a neni tedy mozne na to spolehat. Spolehat
se da akorat snad na Knuthovo jadro a par dalsich veci, ale moc toho,
bohuzel, neni.
Zdravim
Petr Olsak
</pre>
</blockquote>
<br>
Nastesti je mozne se krome toho spolehnout jeste na nadsene a ochotne
lidi v teto konfere..... Diky vsem.<br>
<br>
Jarda Hajtmar<br>
<br>
<br>
</body>
</html>